Expertka Osvaldová k reakci médií na střelbu: Obávám se, že někteří novináři etické kodexy ani neviděli, natož aby se podle nich řídili

11. leden 2024

Jak zvládla tuzemská média reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, hodnotí Barbora Osvaldová, garantka magisterského studia Institutu komunikačních studií a žurnalistiky. Zamyslí se také nad tím, jaká pravidla má novinářská etika a kde jsou hranice seriózní žurnalistiky. Dále okomentuje, jaký je ze strany studentů zájem o žurnalistickou profesi a zda média soupeří se sociálními sítěmi.

„Po tragických událostech na Filozofické fakultě UK 21. prosince mnoho médií ve snaze informovat a zaujmout čtenáře překročilo etické hranice kladené na seriózní žurnalistiku. Místo pietních postojů se zaměřila na emotivní titulky a fotografie, které se musely dotknout rodin pozůstalých i zraněných.“

Čtěte také

Tak zní část prohlášení Komise pro etiku při Syndikátu novinářů ČR ze dne 23. prosince minulého roku. Co konkrétně považuje Barbora Osvaldová, předsedkyně Komise, jako za hranou?

„Jsem novinářka. Chápu i to, co se snažili novináři udělat. Opravdu jde o to, aby informace byla, pokud možno, rychlá, aby byla první. To z žurnalistického hlediska chápu, ale z hlediska etického mi některé věci skutečně přišly zbytečné. Třeba titulní stránky, kde byl jenom obrázek a k tomu napsáno ,masakr', ty mi přišly skutečně za hranou.“

Situační etika

„Podle toho, co učím studenty, existuje trojí etická možnost,“ vysvětluje Barbora Osvaldová. „Jedna je absolutistická etika. To znamená, že pokud existují nějaké zákony, tak by se neměly překračovat. Proti tomu existuje etika, které se říká antinomitská, to znamená proti jakémukoliv zákonu. To je to, co asi v tuto chvíli dělala některá média.“

Čtěte také

Za nejdůležitější z možností pak Osvaldová označuje situační etiku. „Doufám, že většina novinářů jsou tzv. situační etici, kteří uvažují o tom, jestli nepoškodí pozůstalé. To je taková ta otázka jako ,Teď jste přišli o svého syna, jaké jsou vaše pocity'? To prostě situační etik nikdy neudělá.“

„Každá redakce má etické kodexy,“ konstatuje docentka, „ale obávám se, že někteří novináři vůbec etické kodexy neviděli, natož aby se podle nich řídili.“

Někdy musí média počkat

Některá média po prosincové tragédii na Filozofické fakultě uveřejnila útočníkovu fotografii i jméno. Bylo to tak správně? „Dotyčný neměl být zveřejněn. Nemělo by tam být celé jméno a určitě ne celý portrét.“

„Navíc některá média reagovala už v moment, kdy ještě nebylo vůbec jasné, jak to dopadne. Nevědělo se, jestli náhodou dotyčný nemá nějakého komplice. Když začnete uveřejňovat takové věci, i on může mít informaci o tom, kudy policie postupuje, kde je, co mu hrozí, takže je to velmi nebezpečné. Posléze se ukázalo, že byl sám. Ale v moment, kdy to ještě nebylo jisté, podle mě média měla počkat.

autoři: Zita Senková , kat
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.