Expertka Osvaldová k reakci médií na střelbu: Obávám se, že někteří novináři etické kodexy ani neviděli, natož aby se podle nich řídili
Jak zvládla tuzemská média reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, hodnotí Barbora Osvaldová, garantka magisterského studia Institutu komunikačních studií a žurnalistiky. Zamyslí se také nad tím, jaká pravidla má novinářská etika a kde jsou hranice seriózní žurnalistiky. Dále okomentuje, jaký je ze strany studentů zájem o žurnalistickou profesi a zda média soupeří se sociálními sítěmi.
„Po tragických událostech na Filozofické fakultě UK 21. prosince mnoho médií ve snaze informovat a zaujmout čtenáře překročilo etické hranice kladené na seriózní žurnalistiku. Místo pietních postojů se zaměřila na emotivní titulky a fotografie, které se musely dotknout rodin pozůstalých i zraněných.“
Čtěte také
Tak zní část prohlášení Komise pro etiku při Syndikátu novinářů ČR ze dne 23. prosince minulého roku. Co konkrétně považuje Barbora Osvaldová, předsedkyně Komise, jako za hranou?
„Jsem novinářka. Chápu i to, co se snažili novináři udělat. Opravdu jde o to, aby informace byla, pokud možno, rychlá, aby byla první. To z žurnalistického hlediska chápu, ale z hlediska etického mi některé věci skutečně přišly zbytečné. Třeba titulní stránky, kde byl jenom obrázek a k tomu napsáno ,masakr', ty mi přišly skutečně za hranou.“
Situační etika
„Podle toho, co učím studenty, existuje trojí etická možnost,“ vysvětluje Barbora Osvaldová. „Jedna je absolutistická etika. To znamená, že pokud existují nějaké zákony, tak by se neměly překračovat. Proti tomu existuje etika, které se říká antinomitská, to znamená proti jakémukoliv zákonu. To je to, co asi v tuto chvíli dělala některá média.“
Čtěte také
Za nejdůležitější z možností pak Osvaldová označuje situační etiku. „Doufám, že většina novinářů jsou tzv. situační etici, kteří uvažují o tom, jestli nepoškodí pozůstalé. To je taková ta otázka jako ,Teď jste přišli o svého syna, jaké jsou vaše pocity'? To prostě situační etik nikdy neudělá.“
„Každá redakce má etické kodexy,“ konstatuje docentka, „ale obávám se, že někteří novináři vůbec etické kodexy neviděli, natož aby se podle nich řídili.“
Někdy musí média počkat
Některá média po prosincové tragédii na Filozofické fakultě uveřejnila útočníkovu fotografii i jméno. Bylo to tak správně? „Dotyčný neměl být zveřejněn. Nemělo by tam být celé jméno a určitě ne celý portrét.“
„Navíc některá média reagovala už v moment, kdy ještě nebylo vůbec jasné, jak to dopadne. Nevědělo se, jestli náhodou dotyčný nemá nějakého komplice. Když začnete uveřejňovat takové věci, i on může mít informaci o tom, kudy policie postupuje, kde je, co mu hrozí, takže je to velmi nebezpečné. Posléze se ukázalo, že byl sám. Ale v moment, kdy to ještě nebylo jisté, podle mě média měla počkat.“
Související
-
Apolena Rychlíková: První kroky k procesu uzdravení zvládla filozofická fakulta důstojně
Pražský Ovocný trh se ve čtvrtek 4. ledna odpoledne, čtrnáct dní od tragické události na Filozofické fakultě, zaplnil rychle.
-
Střelba na Filozofické fakultě UK si vyžádala 14 obětí a desítky raněných. Střelec byl eliminován
Policie zasahuje u střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na pražském Palachově náměstí. Na místě jsou mrtví i zranění.
-
Josef Šlerka: Kvalitní žurnalistika je jedna z posledních hrází demokracie proti populismu
Novináři a pracovníci médií z celého světa se sjeli do Hamburku na největší konferenci investigativní žurnalistiky. Jaká témata spojují jejich práci?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
