Experti z VŠCHT vyvracejí fámu. Potraviny s logem žabky neobsahují kovy, pesticidy ani hmyz

Žabka v kruhu je znakem mezinárodní organizace Rainforest Alliance, která se snaží o to, aby zemědělství především v Africe a v Jižní Americe bylo co nejvíce přátelské jak k životnímu prostředí a k pralesům, kde středoamerická stromová žába pralesní žije, tak i k lidem, kteří tam pracují.

Potravin označených tímto logem je na trhu velká spousta. „Do testu bylo zařazeno osm z nich. Byly to lentilky, studentská pečeť, kofila, čoko drink s žirafou a dalšími exotickými zvířátky na obale, káva, čaj, pomerančová šťáva Solevita a banány. Pro zajímavost ale byly stejné testy provedeny i u banánů, které logem žáby označeny nebyly,“ přibližuje nezávislý novinář Jan Tuna.

Namletý hmyz?

Obavy konzumentů se týkaly hlavně toho, že potraviny takto označené obsahují zakázané herbicidy a těžké kovy, je do nich přidáván hmyz a jsou radioaktivní. „Tyto obavy jsme brali velmi vážně. Je totiž pravda, že třeba zakázaný herbicid atrazin v životním prostředí dlouhodobě setrvává. A je pravda, že působí na hormonální systémy obratlovců, člověka nevyjímaje, a že byly doloženy případy na zvířatech, kdy došlo k tranzici pohlaví,“ vysvětluje profesorka Jana Hajšlová z VŠCHT.

Čtěte také

iROZHLAS

OVĚŘOVNA: Znak žáby neoznačuje škodlivé potraviny. Naopak, je to důkaz dodržování standardů

S týmem Státního veterinárního ústavu dále zkoumala přítomnost těžkých kovů, které mohou být dle jejích slov u exotických zdrojů méně pod kontrolou. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou se v potravinách hledala i případná přidaná hmyzí složka, „byť se dnes ví, že hmyz je velice perspektivním alternativním zdrojem bílkovin pro výživu člověka. Skutečnost, že někteří lidé trpí entomofobií a odmítají jíst hmyz je ale třeba plně respektovat, a proto jsme výrobky z tohoto úhlu pohledu přezkoumali,“ dodává Jana Hajšlová.

Čtvrtou zkoumanou oblastí pak byla radioaktivita. „Spolupracovali jsme se šéfkou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost paní Danou Drábovou. Výrobky jsme měřili jak sami profesionálním dozimetrem, tak stejné měření provedli i odborníci v laboratořích Státního ústavu radiační ochrany,“ doplňuje Jan Tuna.

Bez ztráty kytičky

Testy veškeré obavy konzumentů vyvrátily. „Pokud jsme vůbec někde viděli stopy reziduí pesticidů, bylo to na úrovni mikrogramů na kilogram výrobku, čili naprosto zanedbatelné množství. Odhalili jsme to jenom díky tomu, že máme velmi citlivé přístroje. Všechny potraviny tedy splňovaly podmínky velmi přísné legislativy. Jedinou komoditou, která měla více detekovatelných reziduí, ale přesto hluboko pod limitem, byly logicky banány, tedy ovoce, které není úplně údržné a během transportu se musí ošetřit fungicidy. 95 % reziduí je však lokalizováno ve slupce, v jedlém podílu šlo jen o nepatrné stopy,“ uvádí Jana Hajšlová.

Čtěte také

Krovky jako vláknina, tělíčko jako zdroj kvalitních bílkovin. Konzumace hmyzu je bezpečná a zdraví prospěšná

Naprosto srovnatelné výsledky pak přinesla i analýza banánů, které nebyly označeny logem se žabkou. V pořádku byly i testy na přítomnost kovů a hmyzu v potravinách. „Postupů, jak zjistit, jestli byl do potraviny přidán hmyz, je dnes celá řada. Ani nejdůvěryhodnější testy založené na DNA ale žádnou přítomnost jakékoli hmyzí složky neprokázaly,“ uklidňuje profesorka z VŠCHT.

Mnohý by tak mohl namítnout, proč se dezinformacím takového typu věnuje tak velká pozornost. Jan Tuna pro to má logické vysvětlení. „Hoaxy jsou zacílené nejen na určitou sociální skupinu lidí, které nepřesvědčíte ani o tom, že Země není placatá. Je jich jen několik procent, ale pak tu jsou lidé, kteří se dostanou do zmatku a informačního chaosu a hledají relevantní pravdivé informace, protože, jak víme, dezinformace jsou vždycky založené na tom, že část je pravda a zbytek je lež. Jediný způsob, jak to tedy můžete vyvrátit, je provést nezpochybnitelné testy v těch nejlepších laboratořích v zemi s nejlepšími odborníky. Výsledky se pak už nedají zpochybnit.“