Expedice: Patologie v minulosti a dnes
Historie patologie začíná v lékařství na Blízkém východě během zlatého věku islámu a v západní Evropě během italské renesance. První veřejnou pitvu na našem uzemí provedl v červnu roku 1600 v Praze lékař Jan Jesenius, což se mu ovšem moc nevyplatilo. V roce 1621 byl spolu se 27 českými pány na Staroměstském náměstí popraven. Předtím mu byl vytržen jazyk a utržena ruka – právě za veřejné pitvání lidského těla.
Jak se liší pitvy současné od těch minulých, odpovídá to, co vídáme v detektivkách, skutečnosti? Co dnes dělá patolog a co koroner? Koroner je specializovaný lékař a spolupracuje s policií. Provádí ohledání těla mrtvého na místě.
Patolog je vystudovaný lékař s atestací v oboru patologická anatomie. Náplní jeho práce je především diagnostika. Většina činností se odbývá u mikroskopu, zkoumá změny buněk a tkání, které způsobila nemoc. Na pitevně tráví jen čtyřicet procent svého času. Patologové dnes pomáhají v léčbě především živým pacientům.
Expedici povedou MUDr. Michaela Kendall Bártů z Ústavu patologie 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, MUDr. Petr Mičulka, primář patologie v nemocnici Vsetín, a Daniel Špirka, vedoucí oddělení tkáňových transplantátů Národního centra tkání a buněk.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
