Expedice do světa lidské imunity

6. únor 2021

Imunitní systém máme všichni, přesto si jeho fungování málokdo umí představit. Je pro nás přitom velice důležitý, protože bez imunity nemůžeme žít.

Musíme se umět bránit všem nepříznivým vlivům a infekcím vnějšího prostředí, ale musíme se bránit i proti sobě samým, když máme třeba buňky nakažené virem nebo nádorové buňky. Co ale sílu našeho imunitního systému určuje a podmiňuje, jak zabránit jeho oslabení a můžeme my sami naší imunitě účinně pomoci? Co se stane, když se náš imunitní systém oslabí a co se děje, když se zhroutí úplně? A jak je schopen odolávat zcela novým pandemickým nákazám - nejen těm bakteriálním, ale především virovým? Expedice se vydává do křehkého světa lidské imunity.

Imunita buněčná a látková

Imunita je schopnost organismu rozpoznat cizorodé makromolekulární látky, bránit jejich vniknutí do organismu a zajišťovat jejich likvidaci. Je  důležité vědět, že existuje imunita buněčná a imunita látková. Ta první je zprostředkována tzv. T-lymfocyty a ty vznikají v thymu neboli brzlíku. V  něm se tyto buňky v časném dětském věku „vychovávají“, aby nás poznaly a bojovaly pak proti tomu, co nejsme my a co je pro nás škodlivé. Z brzlíku jdou buňky opět do celého těla. V imunitě látkové hrají hlavní roli B-lymfocyty, které pocházejí z kostní dřeně. Její přeměnou vznikají plazmatické buňky, produkující protilátky a odpovídají za onu látkovou imunitu. Protilátky jsou svou podstatou vlastně imunoglobuliny, které se dělí do několika tříd a jsou obsaženy v krevní plazmě.

rodičovství

Jak se rodí imunita

Centra imunity jsou ale také ve střevě, lymfatických uzlinách a slezině, tady všude buňky intenzivně komunikují a učí se, co mají dělat a jak v případě nutnosti zasáhnout. Běžná dětská onemocnění, která tělo zvládne, organizmus naopak posílí. Infekčních chorob ale nesmí být do roka mnoho. Je-li jich více než 6, např. častější hnisavé angíny, záněty středního ucha, bronchitidy, abscesy apod., je třeba vyhledat odborného lékaře a zjistit, zda se nejedná o závažné poškození imunitního systému.

Kdy imunita slábne

Slábnoucí imunita na sebe upozorňuje mnoha způsoby. A často je problém viditelný na první pohled, třeba v podobě aftů, rozpraskaných koutků úst nebo oparu. Obličejem to ale nekončí. S narušenou imunitou mohou souviset i různé ekzémy, často se vracející kvasinkové infekce nebo plísňová onemocnění chodidel. 

rýma

Varovné signály

Také potíže usnout nebo časté noční probouzení vás mohou upozornit, že vaše tělo nefunguje, jak má. Základním stavebním prvkem imunity jsou buňky nazvané makrofágy, které pohlcují cizorodé objekty a rozpoznávají a ničí poškozené buňky. Jejich počet však kolísá v závislosti na stavu organismu. Důležitou roli pak hraje i to, zda jste vyčerpaní, oslabení jinou nemocí nebo zda máte zrovna nedostatek spánku. Dlouhodobá, navíc neopodstatněná únava je tedy stejně alarmující jako poruchy spánku.

Zpomalené hojení

Oslabené tělo pomaleji reaguje i při hojivých procesech. Pokud se modřiny, odřeniny či říznutí hojí nečekaně dlouhou dobu, může to být signál, že organismus nemá dostatek stavebního materiálu, například krevních destiček nebo kolagenu. Hubit je mohou i různé jedy a chemické látky, které ničí potřebné antioxidanty, vitaminy a minerály. A jedem je v tomto případě i kouření, konzumace alkoholu, nadměrné užívání léků i pobyt v prašném a znečištěném prostředí.

Břišní alarm

Důležitým varováním, že náš imunitní systém není úplně v pořádku, je i bolest břicha, zpomalené trávení, častá zácpa nebo náhlý průjem. Ne nadarmo se říká, že imunita sídlí ve střevech: a ta dávají rychle najevo, že se o ně nestaráte dobře. Díky peristaltice střev a podpoře metabolismu se z těla odvádějí toxiny.

bolest břicha

Recept, jak tyto funkce podpořit, je jednoduchý:  dostatek pohybu. Sedavý způsob života totiž přirozený detoxikační proces těla brzdí. A čím více odpadu v organismu, tím méně je schopné bránit se negativním vnějším vlivům. Rovnováha naší imunity je totiž velice křehká a důležitá je jak fyzická, tak psychická kondice.

Expedici do světa lidské imunity povedou prof. Petr Panzner, předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie a primář Ústavu imunologie a alergologie UK a Fakultní nemocnice Plzeň; prof. Anna Šedivá, primářka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Praze - Motole a PharmDr. Aleš Novosád z České lékárnické komory.

Spustit audio

Související