Eustachova trubice

Je dlouhá zhruba čtyři centimetry, spojuje nosohltan a dutinu středního ucha. Má za úkol vyrovnávat tlak na obou stranách bubínku.

Sluchové kůstky a kanálky spojující obě středoušní dutiny s nosohltanem popsal už v roce 1563 italský anatom Bartolommeo Eustachio.

Narodil se v italském San Severinu někdy mezi lety 1510 až 1524. Jeho otec byl lékařem a zajistil synkovi vynikající klasické vzdělání. Učil se řecky, hebrejsky a arabsky, studoval lékařství a brzy si otevřel v Římě vlastní praxi.

Stal se osobním lékařem kardinála Giulia della Rovere a také profesorem anatomie. Díky tomu měl možnost získávat mrtvoly k pitvání. Jinak by s tím byla svízel. V té době mohl za takové věci člověk klidně skončit i na hranici.

Na základě svých výzkumů Eustachio dokončil v roce 1552 skvělý soubor vlastních Anatomických desek. Byly to mědirytiny, které zachycovaly výsledky pitev – vlastně takový první anatomický atlas.

Eustachio je považován za otce moderní medicíny. Popsal ledviny, sluchový orgán, strukturu lidského zubu, zhotovil první přesný nákres dělohy.

A neměl to vůbec lehké – k dispozici měl jenom zvětšovací sklíčko. O takových vymoženostech, jako jsou dnešní mikroskopy, si mohl nechat jen zdát.

Po smrti Bartolomea Eustachia zůstaly jeho Anatomické desky zašantročeny v hloubi regálů Vatikánské knihovny. Znovuobjeveny a vydány tiskem byly až v první čtvrtině 18. století na podnět papeže Clementa XI.

Na Eustachiovu práci navázal o století později další italský anatom a chirurg Antonio Maria Valsalva. Ten vyvinul techniku, která pomáhá vyrovnávat tlak ve středoušní dutině.

Je to jednoduché: výdech nosem proti uzavřeným nosním dírkám. Říká se tomu „Valsalvův manévr“.

Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.