Ekonomka Jana Klímová: Babiš ve videu o blackoutu šíří konspirace. Data ukazují mechanickou závadu

11. červenec 2025

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS dál vyhodnocuje, co přesně se stalo při masivním výpadku elektřiny v Česku. Definitivní závěry ještě k dispozici nejsou, ale předběžná data ukazují na mechanickou závadu. „Spekulace o vině Německa a obnovitelných zdrojích nejsou namístě a jsou velmi nezodpovědné,“ říká ekonomka Jana Klímová. Dočkají se podniky odškodnění? Autorka podcastu Peníze a vliv v rozhovoru také zhodnotí příčiny rostoucí inflace a úkoly vlády v ekonomice.

Podle člena představenstva ČEPS Pavla Šolce roli sehrálo nastavení ochranných prvků na elektrárně Ledvice. Právě v tomto bodě ale panuje mezi ČEPS jako provozovatelem přenosové soustavy a ČEZ jako vlastníkem elektrárny nejistota.

„Obě společnosti teď hledají, kde se stala chyba. Co byla příčina a co důsledek. Byl kotel odstavený kvůli pádu lana spíš obětí celé situace? Nebyl odstavený příliš brzy? Proč na něm byla závada? Na tvrdá fakta si ještě musíme počkat,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

Blackout a konspirační teorie

Z celé situace se zatím bohužel stává politikum. Například šéf nejsilnější opoziční strany Andrej Babiš zveřejnil v úterý odpoledne video, kde zesměšňuje informace ČEPS o porouchaném drátu, aniž by předkládal jakékoli argumenty.

Čtěte také

„Naopak šíří konspirační teorie. Mimo jiné tvrdí, že blackout nebyla náhoda, ale že hlavní příčinou byly obnovitelné zdroje a nevypnuté přetoky z Německa. Pro to ale není žádný důkaz,“ upozorňuje Klímová s tím, že ČEPS naopak předkládá jasná fakta.

„Podle ČEPS byl plán dovážet přibližně 1400 až 1500 MW. Skutečnost byla 1700 MW, ne tedy dvojnásobek, jak tvrdí Babiš, ale minimální rozdíl. Potvrzuje to i nezávislá společnost Amper Meteo, která sleduje toky výroby elektřiny v okolních zemích. A i ta říká, že v Německu nebyla v inkriminované době před blackoutem žádná mimořádná povětrnostní situace, která by zapříčinila neplánované toky přes hranice.“

Chtít odškodné? Předčasné

Stejnou spekulací podle Klímové je i tvrzení, že kdyby bylo spadlé lano zdvojené, nic podobného by se nestalo. „Investice do přenosové soustavy, které byly naplánované dávno před incidentem, by samozřejmě mohly pokračovat rychleji. Na druhé straně jde o obrovské náklady v řádu desítek miliard ročně, které se přímo propisují do cen elektřiny. Navíc by to v tomto případě stejně nepomohlo, protože nešlo o nízkou kapacitu lana, ale o to, že na něm vznikla mechanická závada, což potvrdili i odborníci z ČVUT.“

Čtěte také

Kvůli milionovým ztrátám zapříčiněným blackoutem se nicméně nyní ozývají podnikatelské subjekty, které žádají odškodnění. Šanci ale podle Klímové mají jen tehdy, pokud se prokáže, že někdo pochybil.

„Buď že ČEPS něco podcenil, nebo ČEZ rychleji vypnul Ledvice. Dokud ale nejsou jasné závěry o odpovědnosti, odškodňovat kohokoli ze státního rozpočtu je skutečně předčasné. I když omluva ze strany vlády by byla namístě,“ uzavírá Jana Klímová.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

    Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

    jak_klara_obratila_na web.jpg

    Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

    Koupit

    Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.