Eduard Stehlík: Změní film Anthropoid to, jak nás svět vnímá po Mnichovu?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Z filmu Anthropoid

Ekonomka Ilona Švihlíková nečekaně onemocněla, vysílali jsme proto reprízu rozhovoru s vojenským historikem Eduardem Stehlíkem z 4. října 2016.

Češi se na Mnichov dívají jako na zradu. Svět jako na okamžik, kdy se Češi vzdali bez boje. Na rozdíl třeba od Poláků. Podle Stehlíka otázka nestojí, jestli jsme se měli bránit, ale spíš jestli jsme se mohli bránit. Anthropoid (vojenská operace i nový film) je pak reakcí na daný stav věcí.

„Mnichov je naše národní tragédie. Byl určitě zlomením páteře národa,“ říká vojenský historik Eduard Stehlík. Rozhodnutí vzdát se podle něj ovlinilo nejen nás, ale i to, jak nás ještě dnes vnímají jiné země. Měli jsme se tehdy tedy bránit?

„Otázka, jestli jsme se měli nebo neměli bránit, nemá smysl, protože nám takhle možnost nebyla dána: Německo na nás nezaútočilo,“ říká Stehlík. „Kdyby ano, naše armáda by se samozřejmě bránit začala,“ je přesvědčený. Podle něj ale Hitlerova armáda na podzim roku 1938 bojovat nechtěla.

Nikdo nebyl připraven

Vychází přitom přímo z archivních německých vojenských materiálů. „Nacističtí velitelé jednoznačně konstatovali, že armáda na konflikt není připravena. Že je potřeba ho odložit o jeden až dva roky.“ Hitler tedy jen s mocnostmi kalkuloval. A kalkul mu vyšel. I tak by nás ale prý nejspíš porazil.


Měli jsme do toho jít. Pokud pak přišly o život desetitisíce našich spoluobčanů v plynových komorách a na popravištích, měly právo na to zemřít v zákopech. A ne jako dobytek na jatkách.

„Naše armáda nebyla připravená, protože ji na přelomu 20. a 30. let politici okrádali o peníze,“ popisuje. „Nicméně by to byla čestná porážka. Jako Poláci v roce 1939. Dnes nikdo nepochybuje, že bojovali statečně. Morálně to zvládli.“ Na nás se ale dnes svět dívá jako na někoho, „kdo se tomu vyhnul“.

Ztraceni v Mnichově

Stehlík rozhodně nesouhlasí s názorem historika Jana Tesaře, že Mnichov byla brilantní Benešova hra o čas. Podobně to popisuje třeba film Ztraceni v Mnichově. „Beneš se domníval, že Mnichovskou dohodou uchrání národ od daleko větších ztrát,“ vysvětluje.

„Po příchodu Heydricha a hromadných popravách si ale i on začal klást otázku, jestli Mnichov nebyla chyba. Je to jednoznačně zdokumentováno z jeho okolí.“ Pravým opakem Mnichova (a vlastně i reakcí na to, co se dělo potom) je operace Anthropoid. 3. října uplynulo 75 let od rozkazu zabít Heydricha.

Anthropoid byla msta. Ne politika

Generál Josef Bílý (vlevo) a divizní generál Hugo Vojta

„Ten atentát, a to je doloženo, je mstou za povražděné kamarády. Je to rozhodnutí vojenské, ne politické,“ upozorňuje historik. „Paradoxně hned prvními dvěma popravami (generálů Josefa Bílého a Hugo Vojty) si Heydrich podepsal ortel.“

Právě Bílý byl bývalým nadřízeným Moravce, který rozkaz k operaci Anthropoid vydal. Z Moravcových deníků lze vyčíst, že smrt Bílého 28. září 1941 byl ten první impuls. „A když 1. října proběhla další velká poprava 13 vysokých důstojníků, rozhodnutí padá 2. října a 3. října jsou parašutisté seznámeni se svým úkolem.“

Význam filmu Anthropoid

Co si Stehlík myslí o novém filmu? „Ještě jsem ho neviděl,“ přiznává. „Může ale změnit náš obraz ve světě. Stačí, pokud ponese myšlenku, že na naše území přišel brutální diktátor, který začal vraždit naše lidi, a my jsme se s tím nesmířili a toho muže zlikvidovali. To je docela pozitivní informace o nás.“

Nebojí se ani žonglování s historickými fakty. „Kdyby film měl být historicky přesný, bude to na 90 % nuda,“ říká Eduard Stehlík i jako spoluautor snímku Lidice. „Ale třeba věta ,Jsme Češi, nikdy se nevzdáme!‘, kterou rezencenti označují za klišé, je historicky doložený výrok zapsaný v materiálech gestapa.“

Spustit audio
autoři: zis , Eduard Stehlík , rota

Odebírat podcast

Související