Dřevomorka domácí je horší než oheň

5. březen 2013
Rada pro tento den

Co dělat proti dřevomorce? Poradí dnešní rada.

Říká se dřevokazná houba dřevomorka domácí (Serpula lacrimans či Merulius lacrimans) je horší než oheň, protože působí tiše a nepozorovaně
Když už ji objevíme, bývají škody, které způsobila, velmi vážné. Houba nejen poškozuje dřevěné čísti staveb, ale její výtrusy zamořují ovzduší v objektu a rozkladem starých plodnic houby vznikají dusíkaté sloučeniny, které mohou způsobit citlivějším jedincům zdravotní obtíže projevující se špatným psychickým stavem, bolestmi hlavy, pocity nevolnosti, závratěmi i vážnějším onemocněním. Nejlepším způsobem ochrany před dředvomorkou je prevence – jde především o to, aby byly ohrožené prostory v domě, a zejména v příležitostně obývaných objektech, jako jsou chalupy či rekreační chaty dostatečně odvětrány. Stavbu je také třeba dostatečně izolovat před půdní vlhkostí či před pronikáním deště do dřevěné střešní konstrukce.

A co dělat, když dřevomorku zjistíme?
  • Co nejrychleji snížíme vlhkost prostoru. 
  • Povoláme statika, který posoudí stav napadené konstrukce a vypracuje mykologický posudek. 
  • Necháme odborně vyměnit nejvíce poškozené části konstrukce podlahy. 
  • Chemicky ošetříme nenapadené a vyměněné části a případně i zdivo, kterým prorůstají provazce, kterými si houba přivádí vodu a živiny. 
  • Odstraněné části spálíme (můžeme je i umístit do jámy a dostatečně překrýt zeminou). 
  • Použité nářadí omyjeme ve vodě s rozpuštěnými ochrannými přípravky. Je však třeba si uvědomit, že neexistuje metoda, která by houbu opravdu zlikvidovala. Spory jsou ve vzduchu stále přítomné a začnou růst všude, kde se jim naskytnou příhodné podmínky, čímž se opět dostáváme k preventivním opatřením.

Celý text najdete v březnovém čísle časopisu Receptář.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.