Dominik Duka: Za komunismu selhaly elity. Teď tady máme plíživý návrat ideologických diktatur
Naše společnost poznala jak hnědou tak rudou diktaturu. Dokázali jsme se s nimi doopravdy vyrovnat? A proč kardinálovi vadí zákaz nošení burek?
„Pokud budou historici 20. století poctiví, poukážou na kontinuitu mezi nacismem a komunismem,“ říká kardinál Dominik Duka. Jak u konfidentů, zacházení s vězni, propagandy nebo ve zneužívání médií. Co je ale podle Duky jednoznačně odlišné, je vyrovnání Čechoslováků.
Vyrovnání s nacistickou diktaturou je prý pro nás lehčí. Přišla totiž v jiném odění i cizím jazyce. „Komunismus nebyl diktaturou dělnické třídy, ale totálním selháním našich elit, které se zhlédly v komunismu a stalinismu.“ Do rukou ideologů se dostaly školy, kultura a postupně celá společnost.
Lidé to vzdali...
„Jsem přesvědčen, že po porážce maďarské kontrarevoluce v roce 1956 většina národa rezignovala a přijala myšlenku komunismu na věčné časy,“ říká Duka. Lidé prý ale nemysleli na to, že se jednoho dne taky budou muset zodpovídat za to, jak se v této diktatuře chovali.
„To jsou věci, které se nedořešily. Vytáhlo se jen několik momentů z minulosti, které překryly ztrátu vlastní identity, národního demokratického ducha.“ Toho podle Duky hledáme ještě dnes. „Heslo liberální demokracie mne doslova irituje. Pokud totiž čtu spisy TGM, demokracie byla a je jen jedna.“
Plíživý návrat diktatury?
Kardinála pobouřilo rozhodnutí Evropského soudu ve Štrasbursku, podle kterého má každý podnikatel právo rozhodnout, co je a není náboženský symbol. „Považuji to za frapantní porušení lidských práv a náboženské svobody.“ Vadí mu i zákaz burek pro islámské ženy.
Podle Duky nejde o náboženský, ale kulturní a civilizační symbol. „Moje spolužačky tak kdysi chodily do školy. Připomíná mi to zákaz nosit křížky, který vydali komunisti,“ zlobí se. „Řečeno slovníkem totality: Tady máme plíživý návrat ideologických diktatur.“ Nebudou jednou v obcích kříže, protože můžou urážet nekřesťany?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...