Do zahrady se má chodit jako do pokojíčku, říká zahradní architekt Ferdinand Leffler
„Když projíždím krajinou, vidím upravené zahrady. Už to nejsou jen túje a mezi tím zelený trávník,“ pochvaluje si zahradní architekt Ferdinand Leffler. Můžete ho znát i z televize z pořadu Ferdinandovy zahrady. Je horší renovovat starou zahradu, nebo zakládat novou? Proč říká, že má být zahrada pokojíčkem? O čem je jeho kniha Zelené pokoje? Proč má na své zahradě devět bříz? Jak pokračuje s renovací hájenky, kde chce ukázat zahradní tvorbu s ohledem na krajinu?
Ferdinand Leffler doporučuje mít u domu více teras. „Lidé říkají, stejně sedíme jen na jedné. Když nemají další upravenou, tak tam samozřejmě nesedí. Dnes je u domů více vstupů do zahrady. Hezké je i sezení před vstupními dveřmi na předzahrádce. Popovídáte si se sousedy, počkáte na manželku, než se upraví do divadla. Je příjemné terasy střídat. Než si zvolíte hlavní sezení, vezměte si stůl a židle a zkoušejte, kde je vám dobře.“
Raději si sednu do křesílka než na špalek
Zahradní nábytek doporučuje Ferdinand Leffler spíše subtilnější, ale pohodlný. „Já si taky raději sednu u ohně do pohodlného křesílka než na špalek. Ty jsem do zahrad kreslil jako mladý. Nábytek neuklízím ani na zimu. Když se udělá třeba v prosinci hezky, je výborné posedět si tam s čajíkem.“
Ferdinand Leffler napsal knihu Zelené pokoje. „Mít v zahradě soukromí je přirozené. Ale je dobré nemít tam jen ty zelené plochy. Může tam být strom, okrasné trávy, blízko terasy květiny, ohniště. Pohrát si s prostředím tak, abyste šla na zahradu jako do pokojíčku. Trávník nemusí být všude. Na českých zahradách se to s ním přehání.“
Hájenka se promění v ukázkovou zahradu
Se svým ateliérem se Ferdinand Leffler věnoval i resortu Zuri na Zanzibaru. „Hledali jsme místní zahradníky a zemědělce, kteří tam pěstují koření. Vytáhli jsme z krajiny to, co tam patří, s minimem vstupů vody a chemie. Resortu se dostalo i spousty ocenění.“
Se svým ateliérem Flera koupil Ferdinand Leffler hájenku Baldýnka v Třeboni. Je to statek s 12 hektary. „Chceme ukázat, jak se to má dělat s ohledem na krajinu. Plánuji tam přednášky, víkendové kurzy. Lidé se budou moci vykoupat v biotopu, saunovat ve venkovní sauně. Teď čistíme jednu ze stodol, kam chci dát okna s výhledem do krajiny. Vedle je kemp. Zpočátku to bude takové pionýrské, ale tak se ukáže, kdo má opravdový zájem.“
Související
-
Expedice do botanické zahrady
V České republice je kolem 50 botanických zahrad. Asi nejstarší je zahrada Univerzity Karlovy. První botanickou zahradou pro veřejnost je botanická zahrada v Liberci.
-
Mohou být velká hospodářství ekologická? Odpovídá Alena Anežka Gajdůšková
Je zahradní designér a zahradník jedno a to samé? Mohou být velká hospodářství ekologická? Daří se dělat zázraky i na malé zahrádce? Jak připravit chlebový kvásek?
-
Proč mizí staré odrůdy? Odpovídá zahradník a ovocnář Josef Sus z České zemědělské univerzity v Praze
Proč má třešeň takové místo v lidových tradicích? Proč mizí staré odrůdy - třeba panenské nebo matčino jablko? Jak se experimentuje v ovocnářství?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
