Expedice do botanické zahrady
V České republice je kolem padesáti botanických zahrad a arboret. Asi nejstarší nepřetržitě fungující českou botanickou zahradou je patrně zahrada Univerzity Karlovy, která byla založena v druhé polovině 18. století. Původně sídlila na Smíchově, v 19. století přesídlila na Nové Město. Dnes ji provozuje přírodovědecká fakulta. První botanická zahrada, která byla zřízena přímo jako výstavní zahrada pro širokou veřejnost, je v Liberci. Tu otevřeli v roce 1895.
Obě jsou dnes členy Unie botanických zahrad v České republice, která má na čtyři desítky členů. Unie jim slouží především jako platforma pro komunikaci, výměnu rostlin, ale také společné projekty, například projekt na záchranu ohrožených rostlinných druhů.
Jak složité je udržovat tropický skleník?
Jde o takové rostliny, které se vyskytují v naší přírodě a každá zahrada zapojená do záchranného programu se snaží zachraňovat druh, který patří do jejího regionu. To je i případ botanické zahrady v Teplicích, která se chlubí po druhým největším skleníkovým komplexem u nás. Ten největší je v Liberci.
A právě do Teplic se Expedice vypravila. S tamním botanikem jsme si povídali o tom, jak náročné je se o rostliny v botanické zahradě starat. Dověděli jsme se například, že udržovat tropický skleník je snazší než simulovat správné pouštní klima v expozici sukulentů a kaktusů. Také jsme se vyptávali, jak to vypadá, když botanici vyrazí na expedici. Ti tepličtí nedávno vyrazili do Chile, aby rozšířili svou sbírku rostlin z této oblasti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
