Dinosauří stopy jsou pohlednice z minulosti
Stopa z lomu U devíti křížů nedaleko Červeného Kostelce byla otištěna asi před 210 miliony lety. Jak to víme? Pískovec, ve kterém byla nalezena, totiž pochází z triasu, geologického období, které začalo před 251 a skončilo před 199 miliony lety. Horninu beze stop vědci datovali do doby před 240 miliony lety, ale nález pozůstatků přítomnosti dinosaurů to změnil.
Horniny triasového stáří se na území České republiky vyskytují ve vnitrosudetské pánvi a východní části Podkrkonoší (jiho-jihovýchodně od Trutnova), kde dosahují mocnosti téměř 70 m, a při okrajích vnitosudetské pánve, kde jsou vyvinuty v mocnosti až 130 m. Jde o klastické, zejména písčité (psamitické) kontinentální usazeniny tzv. bohdašínského souvrství, převážně světlé kaolinické pískovce a arkózové pískovce s vložkami slepenců. Ukládaly se v prostředích mělkých sezónních jezer, sezónních říčních toků i jako větrem váté (eolické) usazeniny. Polohy slepenců s valouny hornin z podloží (tzv. krystalinika) vznikaly při epizodických událostech krátkodobých přívalových dešťů jako plošné splachy. Předpokládá se, že tyto sedimenty pocházejí ze svrchního triasu (220 až 199 milionů let). K přesnějšímu určení stáří horniny významně pomohl nález stopy tříprstého coelophysidního dinosaura popsaného v r. 1998 paleontologem Jaroslavem Zajícem.
Území dnešního Česka bylo vyprahlé
Prostředí vzniku bohdašínského souvrství bylo převážně vyprahlé (aridní). Sezónnost se projevuje tenkými vrstvami křemenných valounů – jako důsledek přívalových dešťů. Fakt, že po obdobích dešťů prostředí velmi rychle vysychalo, dokumentují zachované zkamenělé bahenní praskliny, čeřiny a otisky dešťových kapek, které předpokládají rychlé překrytí větrem hnaným (tzv. eolickým) materiálem. O větrném prostředí svědčí mj. existence písčitých dun s typickým šikmým zvrstvením. Doposud problematické jsou nálezy rostlinných zbytků.
Máme stopu se čtyřmi prsty?
Podívejme se ale podrobně na samotnou stopu a na to, co nám může prozradit. Samotná stopa vystupuje z desky pískovce jako vystouplý reliéf. Povrch desky je poměrně hladký, jen na menší části jsou ojedinělé stopy dešťových kapek. Výška reliéfu stopy je do 6 mm. Podobně jako u předchozího nálezu máme co do činění se šlépějí tříprsté končetiny. Délka stopy je 20,5 cm; pokud připočteme ještě sporný otisk drápu na prostředním prstu, pak je délka 22 cm. Šířka je rovněž 20 cm. Jednotlivé prsty se poměrně ostře zužují směrem ke koncům (ze 4–6 cm až k nule). Boční prsty jsou obloukovitě zakřivené. Jejich osy v místech bližších „patě“ svírají úhel 100–120°, ale jejich konce směřují téměř rovnoběžně. „Pata“ je poměrně robustní a dlouhá. Připadá na ni nejméně 10 cm délky, tedy téměř polovina celkové délky šlépěje.
Kdo stopu zanechal
Určit původce stopy není snadné. Představte si bahnitý terén, ve kterém jednou jdete rozvážně, jindy klušete nebo běžíte a občas se stane, že vám noha i uklouzne. Zkuste pak porovnat své otisky. Přestože jste stoupli do bahna tou samou nohou, výsledek je pokaždé jiný. Proto se také fosilní stopy dinosaurů liší i v rámci jednoho jedince. Naštěstí je stopa velmi dobře zachována a díky svému tvaru (morfologii) zúžila výběr kandidátů na menšího, pravděpodobně ptakopánvého (ornithischidního) dinosaura tzv. ichorodu Anomoepus. Ichnorodu proto, že pokud na konci stop nenalezneme uhynulého jedince, nemůžeme stopy přesně přiřadit ke konkrétnímu druhu. Jedná se o jednoho z nejstarších zástupců ornithischidních dinosaurů, který se v Evropě vyskytoval. Během pozdějších období jury a křídy se tato skupina podivuhodně rozrůzňuje a bude k nim patřit celá řada slavných dinosaurů. Jmenujme alespoň iguanodontidy, jejichž kosterní zbytky byly objeveny v r. 2003 Michalem Moučkou nedaleko Kutné Hory.
Čím se živil?
Samotný dinosaurus se živil převážně rostlinnou potravou, ale protože éra těchto typů dinosaurů teprve začíná a potravní specializace není úplně vyhraněná, musíme počítat i s určitým stupněm všežravosti. Podle stopy lze vypočítat jeho výšku a délku. Tedy konkrétně – výška 90 cm až 1m, délka s ocasem okolo 2,5 metru. Na našem území se pohyboval před více než 200 miliony lety. Jedná se o nový, v České republice doposud neznámý typ dinosaura, a to činí tento nález velmi významným.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
