Děti bez vajíček. Jde to?

Běžně bývají u savců spermiemi oplozena dozrálá vajíčka, která ještě plně nedokončila buněčné dělení, tzv. meiózu, typickou pro pohlavní buňky. Obecně se má za to, že kdyby spermie pronikla do vajíčka, které už meiózu dokončilo a přešlo na dělení mitózou (ta je typická pro dělící se tělní buňky), pak by se zárodek nevyvíjel.

Jinak řečeno - zralé vajíčko by mělo mít monopol na „rozbalování“ speciálně „zapakované“ dědičné informace spermie. Buňky v mitóze už se pro to nehodí.

Jenže studie Anthonyho Perryho a jeho kolegů z University of Bath zveřejněná v časopise Nature Communications tuto běžně přijímanou tezi zpochybnila.

Ošálené myší vajíčko

„Vědci vzali myší vajíčko a šťouchli do něj chemickým stimulem, konkrétně do něj vstříkli ionty stroncia. Tím to vajíčko ošálili a ono si myslelo, že k němu přišla spermie,“ uvedl v Meteoru odborník na genetiku profesor Jaroslav Petr.

Vajíčko se následně začalo přeměňovat, aniž by k němu pronikla spermie. „Anthony Perry spermii k vajíčku připojil až později, se zpožděním 13 hodin, v době, když už vajíčko dávno přehodilo výhybku na kolej mitózy,“ dodal biolog.

Laboratorní myši, ilustrační foto|foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Uživatel: Rick Eh?

A nastalo velké překvapení. Přestože se předpokládalo, že buňka, která se dělí mitózou, není schopna rozbalit dědičnou informaci spermie, stalo se. Embrya se dál vyvíjela a z části z nich se skutečně narodily živé a zdravé myši.

Sci-fi scénář se zatím odkládá

Výsledek experimentu vyšel v odborném časopise a vědci uspořádali tiskovou konferenci. Byla to senzace.

„Někteří novináři to hodně přehnali, ale nutno říct, že Perry jim nahrál na smeč, jeho vize byly na hraně sci-fi. Najednou se začalo psát, že vajíčka nebudou potřeba, protože dědičnou informaci ve spermii může rozbalit jakákoliv buňka v mitóze, tedy třeba i kožní buňka nebo buňka sliznice a jater,“ doplnil Jaroslav Petr.

Proč to jen tak nepůjde

Vajíčko ale zůstane i nadále nezastupitelné. „Embryo, které se dělí mitózou, už připomíná tělní buňku, ale stále si zachovává řadu atributů vajíčka. Například je to velikánská buňka, obr ve srovnání s buňkami kůže nebo jater,“ řekl Jaroslav Petr.

Navíc myší embryo, které vědci pošťouchli chemicky, má jen polovinu dědičné informace – tedy jen mateřskou. Jenže třeba kožní buňka má kompletní informaci – od matky i otce.

Vrozené vady

A co je asi nejdůležitější – při rozmnožování pomocí tělních buněk by hrozilo vyšší riziko vrozených vad. Otec a matka totiž nepředávají potomkovi dědičnou informaci ve stejném stavu. Každý z nich upravuje aktivitu vybraných genů, a to protichůdným způsobem. Něco předá otec, něco matka, a vzájemně embryo obohatí.

Jenže pokud bychom vzali kožní buňku, která obsahuje geny od obou pohlaví, bylo by nutné je pečlivě protřídit. „Dědičná informace takové tělní buňky má 46 porcí. Zůstat by mohlo jen 23 částí informace od matky, ty otcovské by musely ven. Běda, kdybychom se byť jednou zmýlili, pak by došlo k poškození plodu,“ zdůraznil Jaroslav Petr.

Všechno živé pochází z vajíčka

Zdá se, že bez vajíčka to opravdu nepůjde. „Vize, že nebudou potřeba maminky, protože nebude potřeba vajíček, to je hodně velké sci-fi. Stále platí zásada ´omne animal ex ovo´, kterou vyslovil už v roce 1651 anglický lékař William Harvey, a která v překladu znamená, že každý živočich rodící živá mláďata, včetně člověka, pochází z vajíčka,“ uzavřel profesor Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.