Dějiny kuchyně: Salát z psychotropní lociky od německého šéfkuchaře? Kuchyně Bílého domu za prezidenta Bushe

6. září 2017

Hostům VIP recepce v Bílém domě 25. května 1992 přistál na talíři i Insalata dello Chef s divokým salátem (wild lettuce). Alespoň to dosvědčuje jídelní lístek ve sbírce Romana Vaňka.

Recepce prezidenta George H. W. Bushe na počest nakladatelství Times Books a jeho demokratického předchůdce Jimmyho Cartera začínala míchanými těstovinovými pokrmy. Podávaly se ravioli s hříbkovou omáčkou, fettucini s kapiemi Red Bell Pepper v pestu a kořeněné penne s houbami a šunkou.

Problematický salát

Následovaly hřebenatky s bílým tomatovým máslem a italskou inspiraci prozrazoval i Insalata dello Chef s divokým salátem (wild lettuce). „Ve většině slovníků má toto spojení označovat lociku jedovatou s mírnými psychotropními účinky,“ vysvětluje Roman Vaněk.

„Ale asi těžko předpokládat, že by v Bílém domě jeli na psychotropních látkách,“ uvažuje spoluautor pořadu Dějiny kuchyně a zakladatel Pražského kulinářského institutu. Navíc si musíte uvědomit, že šlo o začátek 90. let a George Bush sr. byl konzervativním prezidentem.

George H. W. Bush, americký prezident v roce 1989

Chutě německého šéfkuchaře

„Garantem připravované recepce byl tehdy šéfkuchař (oficiální terminologií White House Executive Chief) Hans Raffert z Německa.“ Byl pověstný tím, že každé jídlo pečlivě chutnal a taky to na něm bylo vidět. Když odešel do penze, zhubnul o 9 kg. „Kdyby ale opravdu ochutnal salát z lociky pro každého hosta, těžko by zvládl recepci až do konce.“

Raffert byl v prezidentské kuchyni od roku 1969, takže si ho nejspíš dobře pamatoval i James Carter. Vzhledem k jeho německým kořenům se pochopitelně podávala pečená kachna. „Ale Carterova rodina vyžadovala spíš tu americkou. Bývalý prezident si totiž hlídal kila a místo amerických hamburgerů jedl spíš domácí těstoviny,“ dodává Vaněk.

Víno zásadně kalifornské

Pokud ale italskou kuchyni zrovna nemilujete a byli byste mezi pozvanými hosty Bílého domu, měli jste možnost ochutnat pošírovaného lososa v omáčce z červeného vína (cabernet), telecí podávané s artyčokovými srdci, hovězí filé s omáčkou s bílým pepřem nebo kuřecí prsíčka se sýrem Fontina a prosciutto.

Pokud ale čekáte, že všechny podávané pokrmy doprovázela špičková italská vína, budete zklamáni. „Tady zůstával Bílý dům příkladně patriotický. V nabídce najdete bílé víno z kalifornského vinařství J. Lohr, konkrétně Riverstone Chardonnay ročník 1990.“

autoři: Kateřina Dvořáková , Roman Vaněk
Spustit audio