David Storch: Zemědělství je luxus

Zemědělství

Kdyby podléhalo čistě ekonomickým vlivům, z Evropy by už zmizelo. Zachrání nás farmářské trhy?

„Klimatická změna není náš největší problém,“ upozorňuje biolog a ekolog David Storch. „Zásadnější jsou změny hospodaření, změny krajiny, prostupnosti prostředí atd. Za úplně nejzásadnější považuji změny biologické rozmanitosti. Vymírání druhů a krajinných prostředí.“

Velkou změnou je ale třeba transformace zemědělství, jeho zprůmyslnění. Dánsko už na to reaguje tak, že chce přejít na tzv. organické zemědělství. „Není to nic jiného než návrat k aspoň trochu tradičním formám zemědělství: v menším měřítku, bez chemie, přírodní.“

Nezáleží jak, ale kde

Snaha je to ale podle Storcha pošetilá. „Trend nejde proti užívání umělých hnojiv, ale proti globalizaci zemědělství. Tvrdí se, že čistě ekonomicky je nejvýhodnější pěstovat plodiny jen tam, kde se jim daří nejlíp. Takže je dovážet z Brazílie.“

Vzdor proti tomu představují tzv. farmářské trhy. „Nejde už o chemii, ona se stejně vždycky nějaká použije. Ale jde o to, aby se potraviny nepřevážely přes celý svět a vypěstovaly se lokálně.“ Značku bio tak nahrazuje značka regionu. A týká se to většiny evropských zemí.

Dotace a plýtvání potravinami

„Zemědělské dotace jsou tu právě proto, aby nedošlo k totální globalizaci zemědělství, kdy by v Evropě nakonec skoro žádné nezbylo. Aby když dojde k nějaké globální změně, jsme si tu mohli vypěstovat svoje vlastní plodiny. Ale jinak je zemědělství vlastně luxus.“

Jako vedlejší produkt industriálního zemědělství je plýtvání potravinami. To prý stojí až za 8 % celosvětových emisí. „Vyplatí se vyrábět ve velkém. Vyrábí se víc, než je potřeba. Distribuce nejsou jemně nastavené... Ale s tím moc nenaděláme.“ Vyhodí se až 20 % produkce „nehezkých“ potravin.