David Storch: Hmyzu ubývá, ale ne všude. Žijeme v době prudkých změn
Svět nedávno obletěla zpráva, že po celém světě dochází k vymírání hmyzu. „S hmyzem se něco děje, ale skoro nic o tom nevíme,“ říká v pořadu Jak to vidí biolog David Storch.
Médii hojně přebíraná studie o tom, že ubývá hmyzu, podle Davida Storcha pouze shrnula výsledky jiných studií, které se tématem zabývaly. Následné interpretace, které z nich vyvozovaly globální závěry, byly podle něj už ale zavádějící.
Ubývání hmyzu považuji za jeden z největších environmentálních problémů vůbec, ale zrovna tato studie, která byla tolik medializovaná, o tom vlastně moc neřekne.
David Storch
Někde hmyzu přibývá
„Když se zaměříte jen na studie, které dokládají ubývání hmyzu, tak vám samozřejmě vyjde, že hmyzu ubývá. Na spoustě míst ale hmyz také přibývá. Třeba vlivem globálního oteplování. To v této studii ovšem pochopitelně nebylo,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... David Storch.
Dokud se globálnímu vývoji hmyzí populace nebude věnovat nějaký opravdu kvalitní vědecký výzkum, nebudeme podle Storcha schopni jednoznačně říct, co se s hmyzem děje. „Žijeme v době prudkých změn,“ přiznává přítomnost závažných klimatických jevů.
Zvykli jsme si na komfort holocénu
Současně ale připomíná, že Země ve své historii prošla už řadou zásadních klimatických výkyvů a úspěšně je přestála. „Zvykli jsme si na komfort holocénu. Klima od poslední doby ledové bylo velmi stabilní ve srovnání s předchozím kolísáním.“
Čtvrtohory jsou velmi nestabilní, minulá doba ledová byla plná extrémních zvratů klimatu a posunů jednotlivých biomů včetně migrace organismů. Za posledních 12 tisíc let se toho ovšem tolik nedělo a my jsme si zvykli na určitý holocénní poklid.“
Jak bojovat se změnami klimatu?
To ovšem neznamená, že bychom se neměli k probíhajícím jevům nějak aktivně postavit. Otázka je, jaká opatření zvolit. Málokdo totiž ví, co přesně dělat. Velmi snadno se pak přijímají rozhodnutí, která jsou ve výsledku vlastně kontraproduktivní.
Tak dopadlo třeba zvýhodnění biopaliv nebo intenzivní zalesňování. „Problém není ani tak to, že by se muselo dělat něco, co se neděje, ale spíš v tom, že dobré recepty nemáme. I snižování emisí se totiž dá dělat dobře a špatně,“ uzavírá David Storch.
Další témata rozhovoru: Kdy se dá říct, že je možné nějaký druh považovat za vyhynulý? Je správné, že někteří rodiče nechtějí přivádět do dnešního světa děti? A jak se mění množství zeleně na Zemi?
Související
-
David Storch: Že polovině druhů hrozí vymření kvůli globálnímu oteplování? To není úplně pravda
Jak správně číst „varovné“ zprávy, které nedávno uveřejnil i Český rozhlas?
-
Hmyz za 100 let nevyhyne. Ale budou tu méně příjemné a méně prospěšné druhy, tvrdí entomolog
„Jednak nám vymírají druhy, ale i toho velmi běžného hmyzu, kterého jsme v krajině měli dostatek, rapidně ubývá,“ uvedl ve Studiu Leonardo entomolog Petr Šípek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor


O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.