David Storch: Boji proti pytláctví s rohem nosorožce by nepomohla ani legalizace černého trhu
Kvůli obrovské poptávce po rohu nosorožce sáhli v královohradecké zoo k jejich preventivnímu odstranění. Před časem pytláci zabili čtyřletého samce nosorožce bílého přímo ve francouzské zoologické zahradě. Je to totiž obrovský byznys.
Podle odhadů je nosorožčí roh výnosnější než kokain. „Je dokonce dražší než stejná váha ve zlatě,“ říká ekolog David Storch. Cena rohu na černém trhu je 60 000 až 130 000 dolarů za kg. Odvíjí se od obrovské poptávky z Asie (Číny a Vietnamu), kde věří v jeho léčivé účinky na všechna onemocnění. Včetně rakoviny.
Preventivní odstranění rohů?
Zabití nosorožce v zoo je podle Storcha jiný druh zločinu než pytláctví na jihu Afriky. „V tamních národních parcích probíhá regulérní válka mezi rangery a pytláky. S vrtulníky a kulomety. Je mnohem jednodušší přijít do nějaké zoo.“ Logicky se teď po prvním evropském případu čekají další.
Odříznutí rohů u nás chovaným nosorožcům Storch považuje za rozumný krok. „Nosorožec v přírodě má svůj roh stejně různě obroušený. Je to něco jako nehet, který jim pomalu dorůstá. Podle rozborů nic léčivého neobsahuje. Jen rohovinu, tedy keratin.“
Legalizace černého trhu?
Nabízí se i možnost legalizace černého trhu. Snížila by se tak cena rohu, trh by se nasytil a organizované pytláctví by pomalu zašlo na úbytě. „Bohužel je dnes nosorožců tak málo, že by legalizace mohla vést k jejich vymření.“ Storch vychází ze zkušenosti z obchodu se slonovinou, který nejdřív legální byl.
„A vedlo to doslova k jatkám.“ Takže se později postavil mimo zákon. Slonovina navíc nemá auru univerzálního léku jako roh nosorožců. Využívá se jen jako skvělý materiál. Po postavení trhu se slonovinou mimo zákon, slonů ubývá jen v rovníkové Africe. V národních parcích jižní Afriky se spíš dá mluvit o jejich přemnožení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
