David Storch: Asi tomu neuvěříte, ale největší hustota přírodních rezervací je v Praze

Podle průzkumu Českého rozhlasu je na tom nejlépe Děčín. „Každý takový průzkum je trošku zavádějící kvůli velikosti katastru, do kterého se to které město ještě počítá. U Děčína je to dost logické, protože leží v labském kaňonu, když si to dovolím takto nazvat.“

Každopádně prý platí, že města ve vyspělejších zemích jsou rozhodně zelenější než v zemích rozvojových. „Lidé prostě chtějí mít kolem sebe přírodu. Ve městech je tak docela hojná,“ dodává David Storch.

Praha národním parkem?

Asi tomu nebudete věřit, ale největší hustota přírodních rezervací Česka leží v Praze. Někteří dokonce říkají, že kdyby tady nebylo město, tak je to národní park. Což je ve všech souvislostech docela ironické.

„Nepředpokládám, že by se zeleň v hlavním městě nějak výrazně navyšovala nebo se s ní už nepočítalo. Města jsou prostě zelená tak, jak to lidem vyhovuje.“

Nový zákon je konečně tady

Místo tří ochranných zón mají podle novely vzniknout hned čtyři. Jejich území by se mohla měnit jednou za 15 let. S protesty se ale ozvali zástupci Plzeňského a Jihočeského kraje.

V oblasti ochrany životního prostředí právě dochází k velké změně. Jde o novelu zákona, která u nás vymezuje hned čtyři národní parky. Leží v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě.

„Půjde o zásadní změnu pojetí ochrany přírody, která má u nás zpoždění. V posledních letech jsme si totiž uvědomili, že zamezit lidem vstupovat do částí přírody je kontraproduktivní. O spoustě rezervací dnes vůbec nevědí, nevytvářejí velmi důležitý tlak na jejich ochranu.“

Rozumný kompromis

Před vstupem do lokality jste poučeni|foto: Pavel Halla

Na stole je tak návrh na rozumný kompromis, který bude přírodu chránit a zároveň dovolí vstup lidem. „Ono totiž, pokud člověk jen přírodou, lesem, rezervací prochází, tak ji nijak neškodí,“ vysvětluje.

„Obce asi protestovat budou. Musejí si ale uvědomit, že v případě těchto parků jde o národní klenoty. A do způsobu jejich fungovaní sice mají co mluvit, ale mají jen jeden hlas.“

Roste nám tady nová divočina

Naše luhy a háje si s životem lidí dokáží poradit tak trochu samy. Biologové totiž zaznamenali, že v Česku vzniká něco úplně nového. Je to takzvaná nová divočina.

Čtěte také

Idea národních parků vznikla už před stovkami let v severní Americe. Chtěla prý vymezit cenná a obrovská území neposkvrněné divočiny. Taková území ale v Evropě vůbec nemáme. Nárok na to udržet území divoké přírody tak není splnitelný.

Jsou to místa, která už z různých důvodů nejsou zemědělsky obhospodařovaná. A taky třeba bývalé průmyslové oblasti. A tak nám za humny vzniká stepní porost, který je prý velice cenný.

Bude líp, konečně!

„Nová divočina je sama o sobě velice složitá. Ale myslím si, že je dobré si na ni zvykat a mít ji rádi. Rozhodně není důvod proti ní bojovat,“ dodává biolog.

Podle Davida Storcha je směr, kterým se ochrana přírody teď začíná ubírat, výrazně lepší, než to, co se třeba v uplynulých 25 letech dělo na Šumavě. Takže máme prý vykročeno správným směrem.

Jakou změnou procházejí naše lesy? Asi 8000 hektarů lesů se totiž v posledních letech mění z převážně jehličnatých na listnaté. Je to dobře? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.