David Mareček: Jsme národ Cimrmana a Hoří, má panenko. Umíme si ze sebe dělat legraci
Co je na naší kultuře specifické? Má ve světě co nabídnout? A co o české národní povaze vypovídá opera Prodaná nevěsta?
„Česká kultura se dokázala ve světě prosadit navzdory tomu, jak jsme málo početný národ,“ myslí si generální ředitel České filharmonie David Mareček. „V hudbě, která je mi přirozeně nejblíž, máme tolik světových skladatelů v poměru k počtu obyvatel, že budeme, troufám si říct, jedna z největších velmocí.“
„Také v jiných oborech se Čechům podařilo dostat i v mezinárodním měřítku na vrchol. A často to byli lidé, kteří ‚českost‘ nebo obecně naši zemi ve světě propagovali. Za všechny mě napadá Janáček, jehož hudba přímo vychází z české řeči, nebo režisér Miloš Forman, který je také esencí ‚českosti‘. Mám na mysli především jeho film Hoří, má panenko.“
Prodaná nevěsta je operní vizitka Čechů
Česká filharmonie se s 122. sezonou rozloučila na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro koncertním provedením vybraných árií z opery Prodaná nevěsta. Letošní ročník festivalu se nesl v duchu oslav 100. výročí vzniku republiky, a tak Česká filharmonie sáhla po opeře, která je podle posluchačů nejoblíbenější českou operou.
„Vypovídá to hodně o české povaze, a myslím to pozitivně,“ předesílá David Mareček. „Zatímco řada evropských národů má v národních operách vznešená, veliká témata, my jsme si za svoji jedničku dokázali vybrat operu, která si sama ze sebe dělá tak trochu legraci, ale zároveň je hudebně strašně zajímavá.“
Prodaná nevěsta patří mezi tři nejoblíbenější komické opery na světě spolu s Rossiniho Lazebníkem sevillským a Mozartovou Figarovou svatbou.
Prodaná nevěsta podle Davida Marečka ukazuje, že Češi nemají rádi přehnané uctívání autorit: „To, jak Jeník prodá Mařenku sám sobě a přelstí zdánlivou autoritu Kecala, o nás říká, že jsme národ Cimrmana a Hoří, má panenko. Dokážeme si ze sebe udělat legraci, a to v tom nejlepším slova smyslu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
