David Mareček: Hudba svět nezmění. Dokáže ale pomoct překonat rozdíly a chápat naši jinakost
Eskalaci vleklého letitého izraelsko-palestinského konfliktu sleduje také světoznámý dirigent a pianista Daniel Barenboim, který už v roce 1999 založil smíšený palestinsko-izraelský orchestr. „Náš projekt nezmění svět, ale je to krok vpřed,“ prohlásil tehdy. O jak vizionářská slova šlo? Dokáže hudba změnit svět? Generální ředitel České filharmonie ještě vysvětlí, proč je naše vnímání často poznamenáno tolerancí ke lži, a představí 128. sezonu české hudby.
Daniel Barenboim, dlouholetý ředitel berlínské Státní opery Pod lipami, se narodil v Argentině do židovské rodiny. S palestinsko-americkým literárním vědcem a kritikem Edwardem Saidem založil v roce 1999 West-Eastern Divan Orchestra, složený z palestinských, izraelských a španělských hudebníků. Dnes pod vedením Barenboima koncertují po celém světě. „Byl to zásadní krok vpřed. Bohužel v nastalém konfliktu životní projekt těchto dvou mužů získává zásadně na významu,“ poznamenává v pořadu Jak to vidí... generální ředitel České filharmonie David Mareček.
I když ale hudba změnit svět nedokáže, je podle něj nesmírně mocnou součástí života. „Za hudbu si lze dosadit i jiné umění, sport, vědeckou disciplínu, zkrátka cokoli, co dokáže lidi spojit navzdory ideologii a náboženské orientaci. A Barenboimovi se Saidem se toto podařilo. Jejich projekt funguje už přes dvacet let. Dokázali spojit hudebníky ze skupin, které nemohou být odlišnější.“
Poznat jinakost
Podle Marečka není důležité jen to, že se hudebníci z různých kultur ocitají čas od času na stejném pódiu. Podstatné je, že spolu tráví mnoho času při přípravách koncertů, studují jednotlivé skladby. „Nastudovat dílo zabere velmi mnoho času. Lidé se sblíží a tráví pak spolu čas nejenom při práci, ale i mimo ni.“
West-Eastern Divan Orchestra je tedy podle ředitele České filharmonie krásným příkladem toho, že se rozdíly dají překonávat, když se k tomu najde správný prostředek a správný způsob. „Sám Barenboim řekl, že díky tomuto projektu nejenom dokázali překonat rozdíly, ale i poznat svoji jinakost. Jedině přes vzájemné poznání konkrétních lidí a přes vzájemnou komunikaci se totiž mohli k něčemu dobrému dostat.“
Mír a rozum
Současný teror Hamásu Barenboim podle svých slov na sociální síti X nebo v rozhovoru pro berlínský Tagesspiegel nepovažuje za konflikt politický, nýbrž za mezilidský mezi dvěma národy. Řešení vidí v tom, že obě strany války na Blízkém východě by měly své nepřátele vidět jako lidi a měly by se pokusit vcítit do jejich bolesti a nouze. „Tento přístup je i podle mě správný a takto by to mělo skončit. Cesta k tomu ale bohužel asi bude hodně složitá a bolestná,“ uzavírá David Mareček.
Související
-
David Mareček: Hudba ve válce lidi stmeluje a dává jim sílu přežít
Minulá svědectví z koncentračních táborů, Terezína, ale i aktuálně ze syrského Damašku jsou stále stejná. Hudba hraje i ve válce. Stimulační a mobilizační roli.
-
David Mareček: Bojkot ruských umělců? Je třeba rozlišovat. Putinovcům by nemělo být dopřáno sluchu
Válka na Ukrajině otřásla i milánským divadlem La Scala. Důvodem je zahájení nové sezony operou Boris Godunov ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského.
-
David Mareček: Rusko ničí ukrajinskou kulturu. Identitu národa tím ale nezničí. Ukazuje to Má vlast
Co nám říká ruská legenda o Leningradské symfonii z obleženého Leningradu nebo skutečný příběh za protektorátu zakázané, a přesto hrané Mé vlasti v Národním divadle?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.