Dara Rolins: O dětství jsem nepřišla. Dělala jsem to, co jsem dělat chtěla
Poprvé v televizi vystoupila už ve čtyřech letech. Oslnivou kariéru odstartovala v jedenácti hitem s Karlem Gottem. Nevadí jí, že pro někoho navždy zůstane malou Darinkou?
„Na Darinku jsem zvyklá z rodiny a vůbec mi to nepřekáží. Je to milé,“ usmívá se někdejší dětská pěvecká hvězda. Než s Karlem Gottem nazpívala Zvonky štěstí, odjela asi 300 koncertů s kapelou a natočila tři nebo čtyři filmy. Syndromem dětské hvězdy, která nese nepříjemné důsledky vlastní slávy, ale prý nikdy netrpěla.
Nemám žádný špatný zážitek
„O dětství jsem nepřišla. Dělala jsem to, co jsem dělat chtěla. Rodiče mě podpořili v koníčku. Jako jiné děti hrají fotbal nebo jezdí na koni, tak já chtěla zpívat, zpívat a zpívat,“ říká Dara Rolins v Blízkých setkáních Stáni Lekešové. „Nemám žádný špatný zážitek, že by mě to v něčem omezilo.“
Život bych nevyměnila
„V dospělejším věku sláva znamená ztrátu soukromí. Sdílíte všechno se všemi. Jsou momenty, které si chcete nechat pro sebe, a najednou je vidíte na titulní stránce. A rozebírá je ne jeden, ale dva národy,“ připouští zpěvačka. „Ale nechci si stěžovat, svůj život miluju a nesmírně mě baví. Ale není to jenom ta iluze, kterou lidé vidí na titulních stránkách a na Instagramu.“
Proč se nakonec nerozhodla pro slibně rozjetou kariéru v zahraničí? A komu z finalistů talentových show, kterých se Dara Rolins účastnila jako porotkyně, se podle ní podařilo skutečně uspět? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.