Ďábelský Fantomas nebo hrabě Monte Christo? Pro mě byl Jean Marais pohádkový dědeček, říká Jiří Žák

„Jean Marais se stal opravdu mým pohádkovým dědečkem, protože mi otevřel srdce a cestu do Francie,“ popisuje Jiří Žák, který pak točil s Pierrem Richardem, Annie Girardotovou a dalšími francouzskými umělci. „A může za to Jean Marais, protože jsem si uvědomil, že můžu.“

Čtěte také

Annie Girardotová: Žít láskou. Hana Maciuchová v hlavní roli dokudramatu ze série Příběhy slavných

Dodnes prý netuší, čím Maraise přesvědčil k natáčení. Ale domnívá se, že to bylo v tom, co mu tehdy říkal: „Ty ke mně nepřicházíš z hlediště, ale z jeviště. Jsi můj kolega.“ Natáčení se zdálo Jiřímu Žákovi dramatické, protože nikdy předtím nestál před kamerou a nikdy nemoderoval v cizím jazyce. „Myslím, že jsem byl celou dobu v bezvědomí.“

Hraní a psaní

Už 15 let je členem souboru Divadla na Vinohradech. Přesto tvrdí, že moc už toho nenahraje. „Dnes jsem vůbec rád, že tam dojdu,“ říká ironicky. Je tam prý rád, protože divadlo je tým, kdežto psaní je osamělá záležitost. „Z umění je divadlo nejpomíjivější. Nevím už, kdo to říkal, že jsme nejekologičtější, protože po sobě nenecháváme žádné zbytky.“

Čtěte také

Jiří Žák: Čech, který zpovídal francouzské hvězdy

Jiří Žák přeložil přes 60 knih z francouzštiny a o tom, nad čím bude pracovat, rozhoduje jeho zájem. „Už nemám velké touhy, protože jsem překládal všechno: Moliérem počínaje, přes Dumase a Maupassanta. Ale možná bych chtěl zkusit ještě jednou Moliéra.“

Zlý mravenec

K divadlu ho přivedla, jak už to bývá, recitace ve škole. Úplně poprvé hrál jako školák zlého mravence v pohádce o včelce Lindě. „Byl jsem unešenej, že můžu hrát divadlo. Vůně šminek a dětství mě přivedla k divadlu.“ Pak se mu do toho začalo "plést" překládání. A taky psaní. O čem vypráví jeho kniha o Provence? Poslechněte si v rozhovoru.