Cyril Höschl: Proč máme blbou náladu

„Metaforicky řečeno: dochází k únavě materiálu. Dnes žijeme stylem, který se prostě časem vyčerpá a rozkládá se,“ říká Cyril Höschl. „Jedeme na neutrál, bez zařazené rychlosti.“ Společnost podle něj ztrácí dech, protože se najednou nemá proti čemu vymezovat a za čím jít.

Proto vystrkují růžky nahnědlí

K současnosti hledá paralely v dobách, kdy padaly režimy. „V listopadu 1989 už se tak nezavíralo, nepopravovalo. Režim se tehdy postupně sám vyšeptal. Totéž se vlastně stalo se starým Rakouskem-Uherskem. Ale i s Římem nebo Německem před příchodem Hitlera.“

Proto taky „už teď vystrkují hlavy z písku různí Le Penové, Hofrové a další nahnědlí, kteří to lidem řeknou jasně a stručně. Mluví z duše vašeho nejtemnějšího zákoutí. Je to i to Trumpovo ´Vy si to myslíte, já to říkám´,“ cituje Höschl heslo amerického prezidenta.

Naše justice je chromá kachna

„Já ale v sobě stále mám naději, že se s tím ještě něco dělat dá,“ doufá psychiatr. „Třeba přijde nový trend, který nás přes ten pahorek přenese.“ Změnit by se podle něj měl vztah mezi politiky a voliči. A taky vymahatelnost práva. Dnes někomu procházejí zlodějny, jiný je potrestaný i za maličkost.

Vykonavatelé spravedlnosti si z nás dělají srandu. Ruka spravedlnosti je u nás nějaká zchromlá, systém justice je pak jak chromá kachna... zlobí se Höschl|foto:Filip Jandourek

„V poslední době je toho nějak víc a vykonavatelé spravedlnosti si z nás dělají srandu. Ruka spravedlnosti je u nás nějaká zchromlá. Systém justice je jako chromá kachna. To je taky zdroj blbé nálady: i když se lidé mají víceméně dobře, tak to nevyváží frustraci z okolí,“ myslí si Höschl.