Cyril Höschl: Hoax?! Podle psychologů potřebujete 10x víc informací, abyste svůj názor změnili, když už si ho jednou uděláte

11. listopad 2015
Jan Werich s Jaromírem Pelclem na Kampě v roce 1975

Problém citátů na Facebooku je, že jejich pravdivost nelze ověřit, říkal prý už Tomáš Garrigue Masaryk. Absurdita předcházející věty je zřejmá. U údajného výroku Jana Wericha to bylo horší. Jak ale na internetu poznat falešné informace?

„Internet je obrovskou výhodou pro ty, jejichž názory jsou natolik neotřelé, že se neproderou do oficiálních médií,“ myslí si Cyril Höschl. „Na druhou stranu to skýtá obrovské nebezpečí, že validní názory tam vedle sebe leží s hoaxy, konspiračními teoriemi, bludy a naprostými nesmysly.“

Případ Werich

Právě v těchto dnech se internetem šíří množství hoaxů s islamofobní tematikou. Jeden byl spojen i s Janem Werichem. Měl prý v rozhlase říct, že mu nacisté připomínají mohamedány. Český rozhlas výrok popřel. Takový záznam v archivu nemá. Bohužel jednou vypuštěná lež si už žije vlastním životem.

Změnit názor je těžší než si ho udělat

„A to má bohužel ještě jeden aspekt. Podle psychologů k tomu, abyste si na něco opravila názor, tak potřebujete asi 10x víc informací, než abyste si ho udělala,“ vysvětluje ředitel Národního ústavu duševního zdraví. „To zkreslení je opravdu veliké. Změnit názor je prostě náročnější než si ho udělat.“

Čtěte také

Jak poznat hoax?

Jak ale hoax poznat? „Když je tam napsáno "Pošlete honem, než to smažou!", tak je to hoax. Protože kdo by co mazal?! To jsou jen panikáři, kteří se bojí, že tato republika nemá svobodu slova. Což není pravda. Jestli vám někdo něco smaže, tak jen proto, že přestanete platit za doménu.“


Hoax je nebezpečná (protože falešná) anebo zbytečná řetězová zpráva, dnes většinou šířená prostřednictvím internetu. Mezi hoaxy se řadí i podvodné e-maily.

Dalším takovým indexem může být: „Pošli dál!“ Většina názorů ale není takto onálepkována. Méně kriticky uvažující jsou potom pod naprosto rovnocenným vlivem zajímavých informací a naprostých bludů. „Proto je tady pořád prostor pro oficiální média,“ myslí si psychiatr Höschl.

Role médií veřejné služby

„Ne proto, že by snad byla cenzurovaná. Ale proto, že aspoň na tom vstupu kontrolují jakousi kvalitu, validitu. Ve chvíli, kdy tady začnu hlásat jiné názory, tak mě nevyhodí. Ale ve chvíli, kdy bych tu hlásal úplné bludy a trval na nich, tak už mě sem nikdo nepozve,“ dodává.

Více si poslechněte ze záznamu v iRadiu.