Co lze vidět nad jezy
Je leden a nad staroměstským jezem je každoročně touto dobou úžasná podívaná. Naučil jsem se tam chodit ještě za dob studií, za éry pana docenta Waltra Černého, skutečné osobnosti české zoologie. Vždyť chybělo jen málo, a absolvoval bych u něho, na ornitologii, a kdo ví, kde by mi byl konec.
Ale k té podívané: nad staroměstským jezem se totiž v zimě rok co rok shromažďuje spousta vodních ptáků - a ty já mám zvláště rád. Zajděte si tam někdy - a vy, mimopražští, jistě nějakou podobnou lokalitu taky najdete. Můžete tam sledovat přímo učebnicové siluety a způsob opatřování potravy kachen plovavých a potápivých. Ty potápivé co chvíli zmizí pod hladinu a objeví se třeba o deset a více metrů dál, plovavé jen tak panáčkují se zadečkem vztyčeným vzhůru k nebi jako páně Čapkův zahradník. Ale viděl a pozoroval jsem tam jednoho samce kachny březňačky: naučil se také potápět a vydržel pod vodou déle než Petr Čepek ve Vesničce střediskové.
A ta přehlídka, doslova módní: elegantní černobílé chocholačky a jejich blízcí příbuzní s bílou skvrnou na tváři hoholi či hoholové (jestlipak víte, že hnízdí na stromech, v dutinách?), malé potápky malé a roháči černokrcí, občas zatoulaný velký racek až odkudsi od Baltu - u vytržení tam stávám a vám to taky doporučuji.
