Co do kompostu nepatří?

Při správném tlení dojde k zapaření a teplotě k 75°C. Za tři měsíce se změní v humus, pak teplota klesá k 50°C a za další půlrok se může rozvážet ke hnojení v zahradě. To je normální správný postup.

Co do kompostu nepatří?

Zahradní hnojiva k prodeji|foto: Stanislav Peleška

Do kompostů ale nepatří úplně všechno, co se nám nehodí, a tomu se musíme vyhnout. Nerozložitelné zbytky poznáme snadno. Dalším závadným materiálem jsou vápno a vápenaté materiály, což někteří pěstitelé považují za dezinfekční činitel proti škůdcům a chorobám na shrabaném materiálu. To ale není pravda: vápno nebo vápence sice částečně materiál dezinfikují, ale současně snižují teplotu k 50°C, což je málo a ke správné dezinfekci nedojde. Kompost s vápnem navíc nemůžeme použít ke hnojení všech rostlin. Kyselomilnou půdu potřebují především všechny bobuloviny a některé zeleniny, vápnomilné jsou jádroviny a především peckoviny a ořešáky. Tyto vápnomilné dřeviny máme hnojit s odstupem cca měsíců, aby nedocházelo ke vzájemné neutralizaci obou hnojivých materiálů v půdě.

S listy ořešáku opatrně

Ořešákové listí|foto: Stanislav Peleška

Dalším málo vhodným materiálem k přímému kompostování jsou shrabané ořešákové listy, protože jsou mírně voňavé: tím také méně dezinfekční. Ale v přírodě a zahradě také dojde k jejich zetlení, co by se zbytky příroda dělala? Pěstitelův postup má být podobný: ořešákové listí je třeba dávat do kompostů omezeně asi ve čtvrtinovém poměru k ostatním rostlinným materiálům: smícháme tři díly jiného rostlinného materiálu (tedy např. listí) s jedním dílem listí ořešákového (třeba 3 kolečka spadaných listů z jádrovin s jedním kolečkem listů ořešákových) a klidně to odvezeme na kompostiště.

Hnojíme jen humusem

Ještě je třeba připomenout, že hotové vyzrálé komposty rozvážíme na potřebná místa v zahradě tak, že před rozvozem sejmeme asi deseticentimetrovou vrchní nezetlelou vrstu: tu kompostujeme znovu a rozvezeme jen ten "dortový" voňavý kompost, vlastní humus.