Co Darwin nevěděl aneb O původu rodů s evolučním biologem Jaroslavem Flegrem

Charles Darwin, otec evoluční biologie, prozkoumal, jak se v přírodě vyvíjejí jednotlivé druhy. Zdůraznil, že se mohou měnit. Neustále se dle něho přizpůsobují změnám prostředí a přežívají ty, které se adaptují nejlépe.

Od vydání Darwinovy knihy O původu druhů přirozeným výběrem (1859) s jeho teorií polemizuje řada autorů. Jedním z nich je i prof. Jaroslav Flegr, který ji domýšlí v knize Zamrzlá evoluce aneb Je to jinak, pane Darwin (2011).

V čem se Darwin mýlil

Charles Darwin na snímku z roku 1868|foto:licence Public Domain, volné dílo, Julia Margaret Cameron

Profesor Flegr míní, že Darwinova teorie platí bezezbytku jen pro ty druhy, které se rozmnožují nepohlavně. „Devadesát devět procent živočišných druhů se ale dlouhodobě měnit nemůže, jsou tzv. evolučně zamrzlé,“ popisuje situaci druhů sexuálních. „Pokud na ně zapůsobíme selekčním tlakem, třeba když začne stoupat teplota, tak se přizpůsobí jen částečně. Vychýlí se ve směru, kam tlačí přirozený výběr, ale jde to stále hůř a hůř,“ vysvětluje Flegr.

Podle něho se tyto druhy chovají asi jako kus pružné gumy. „Jestliže stejně silný selekční tlak působí několik generací po sobě, jejich evoluční odpověď se postupně zmenšuje, až se v určitý okamžik příslušníci druhu přestanou v daných znacích měnit úplně,“ takže druh zamrzne a čeká ho vyhynutí.

Flegr nicméně uznává, že Darwinova teorie přesně sedí, pokud sledujeme jen to, jak se na počátku vyvíjí nový druh. „Čerstvě vzniklý druh je evolučně plastický, reaguje tak, jak to Darwin popisuje. Když přirozený výběr preferuje velké nebo třeba rychlé jedince, tak zastoupení těchto jedinců v populaci roste z generace na generaci a ten druh se mění,“ podotýká Flegr s tím, že tímto způsobem může druh vyrůst z velikosti jezevčíka třeba do velikosti koně, řekněme za nějakých deset tisíc let.

Zamrzlá a tající evoluce

Knihu Evoluční tání aneb O původu rodů, vydalo Nakladatelství Academia v dubnu 2015. Profesor Flegr v ní uceleně prezentuje své bádání o vývoji a zamrzání živočišných druhů, ale nově se soustředí na vývoj celých skupin podobných organismů, kterým se říká taxony.

Úvodní díl četby Teorie zamrzlé evoluce z ptačí perspektivy vysvětluje, jak druhy zamrzají a kdy mohou rozmrznout. Dostane se i na živočišný druh, kterému se říká člověk.

Kambrická exploze

„Vznik života na Zemi je plný záhad. Až asi před 540 miliony let došlo k velkému skoku, který se často označuje jako Kambrická exploze,“ upozorňuje prof. Flegr v druhém dílu.

Během velmi krátkého období (my smrtelníci oněch 20 milionů let vnímáme trochu jinak) se objevili zástupci téměř všech kmenů mnohobuněčných živočichů. Proč se ale po Kambrické explozi nevyvinul byť jediný kmen živočichů? I na to teorie zamrzlé evoluce odpovídá.

Zamrzlá evoluce vs. politologie

„Řada zákonitostí, kterými se teorie zamrzlé evoluce zabývá, se uplatňuje i v jiných oblastech. Jednou z nich je i politické kolbiště.“ Profesor Flegr se proto zamýšlí, jak se tato teorie může uplatnit v politologii. A přináší mimo jiné vysvětlení, proč se na Zemi šíří demokracie.

Proč vesmír mlčí?

Už jste si taky někdy položili otázku, proč vesmír mlčí? Vždyť obyvatelných planet je dost a doba, kterou život potřeboval pro svůj vznik na Zemi, byla velmi krátká.

Z logiky věci by plynulo, že v dosahu našich přístrojů by mělo být mnoho planet s životem v podobném stadiu jako u nás! Ledaže… by za tím vězel princip, jemuž zdá se podléhá úplně všechno.

Zamrzlá evoluce vs. etika

Snad kromě lidské svobody. Tu sice tradiční biologické teorie popírají, v posledním dílu čtení ale prof. Flegr ukazuje, proč nejsme pouhými vehikly genů.