Člověk by měl jít naproti vzácným momentům, myslí si zpěvák Jan Smigmator
Vrátil se z newyeorské Carnegie Hall, kde vystoupil se svým sólovým koncertem. „Je to hodně drahá legrace,“ směje se. „I kdyby člověk počítal s tím, že prodá všechny lístky, stejně to nedává ekonomický smysl.“ Jaká byla jeho cesta na jedno z nejslavnějších hudebních pódií světa? S jakými pocity se tam vrátil a s kým se setkal? Kdy byl poprvé v New Yorku? Musel pěveckou kolegyni Dashu ke Klubu Evergreen dlouho přemlouvat?
V Carnegie Hall chce zpívat každý zpěvák. „Člověk si ji může pronajmout, ale i k tomu vede dlouhá cesta. Umělec musí podstoupit schvalovací kolečko. My jsme na jejich finální souhlas čekali tři čtvrtě roku,“ popisuje Jan Smigmator.
„Člověk by měl jít naproti vzácným momentům. Dva lidi můžou jít po stejné cestě, jeden z nich ty příležitosti vidí a druhý ne. Myslím, že já je vidím. Muziku miluju celým svým bytím. Už jako osmnáctiletý kluk jsem si za poslední prachy koupil jízdenku na autobus do Londýna a vstupenku na koncert Tonyho Benneta. Protože jsem neměl peníze na hotel, chodil jsem nočním Londýnem a ráno jsem jel sedmnáct hodin zpátky do Prahy,“ vzpomíná.
„Takovéto věci jsem ve svém životě absolvoval mnohokrát. To jsou ty inspirace do budoucna,“ uzavírá zpěvák.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
