Číst někomu levity

3. březen 2014

Když někdo někomu čte levity, něco mu vyčítá, za něco ho kárá. Rozhodně to ale dělá zpaměti, nic odnikud nečte. Kde se tedy tohle rčení vzalo?

Jede se do severovýchodní Francie, do lotrinské metropole, do města Méty. Proč zrovna tam? Protože tam zastihneme přísného franckého biskupa Chrodeganga. Žil v 8. století po Kristu a nebyl ani trošku spokojený s poměry v církvi a hlavně s nevázaným a bezbožným chováním duchovních, svých podřízených v Métách.

A tak jim začal číst Levity. Třetí kniha Mojžíšova je totiž zvaná Leviticus. Najdeme v ní veškerá užitečná pravidla, jak se správně chovat. Jsou tu předpisy bohoslužebné, například o obětech zápalných, suchých i pokojných, o slavnostech výročních a o desátcích.

Jsou tu i praktické rady dietní: Nejíst kromě jiných pokrmů vepřové maso. „Z těch zvířat, která přežvykují, a z těch, která kopyta rozdělena mají, nebudete jísti velblouda ani králíka ani zajíce. Tolikéž ani svině, neb ač má rozdělené kopyto, takže se rozdvojuje, ale nepřežvykuje, nečistá budiž vám.“

Proč se třetí kniha Mojžíšova jmenuje zrovna Leviticus?

Nad zachováváním pravidel a předpisů obsažených v knize bděli Levité, starý židovský rod, potomci třetího syna patriarchy Jákoba Leviho, ti, které Mojžíš vyvedl z Egypta.

Příslušníci rodu Levi, tedy Levité, byli strážci jeruzalémského chrámu, vykonavatelé rituálních obřadů a obětí. Třetí knihu Mojžíšovu studovali a citovali z ní, a tak se této součásti Starého zákona začalo podle rodu Levitů říkat Leviticus.

Jak pozvednout pokleslou morálku?

Rembrandt van Rijn: Mojžíš s deskami zákona

Francký biskup Chrodegang zavedl métskému duchovenstvu tvrdý, skoro kasárenský režim. Vydal mimo jiné následující nařízení: Kněží nechť bydlí v jednom domě, společně jedí i spí. V určených hodinách denních i nočních nechť se společně modlí a zpívají. A hlavně každý den po ranní mši nechť se shromáždí před biskupem a vyslechnou si od něj moudro, aktuální připomenutí, napomenutí či pokárání.

Biskup Chrodegang shrnul všechna svá nařízení a pokyny z knihy Leviticus do 34 kapitol. Síni, ve které se kněží k předčítání scházeli, se začalo říkat kapitolní nebo taky kapitulní. A od té doby se kapitula říká všem sídlům, kde se kněží musejí řídit přísným řádem.

Jak dlouho musel otec Chrodegang číst svým podřízeným levity, než začali žít v souladu s pravidly, ctnostně a mravně, to už legenda neříká. Škoda. Možná by se taková pravidelná denní dávka levitů leckomu šikla i dneska.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio