Čím se liší maliník jednouplodící od remontantního?

Výhony jednouplodících odrůd po sklizni odumírají, ale už během vegetace vyrůstají výhony nové, které budou plodit v příštím roce, kdežto výhony remontantních odrůd po přezimování znovu plodí.

Tato plodnost ovšem není tak vysoká jako v prvním roce a výhony pak po sklizni odumřou. U těchto odrůd necháváme v našich klimatických podmínkách na plodnost pouze výhony narostlé v daném roce, tzv. letorosty, jež po sklizni odstraníme.

Hlavní sklizeň plodů remontantních odrůd je ve druhé polovině léta a může trvat až do prvních podzimních mrazíků.

Daří se mu skoro všude

Maliníku se daří ve všech ovocnářských oblastech na slunném stanovišti a středně těžkých, propustných, humózních půdách, přiměřeně zásobených živinami a vláhou, s mírně kyselou reakcí 5,5 až 6,5 pH.

Maliník většinou vysazujeme na podzim do předem dobře zpracované půdy na vzdálenost 0,6–0,8 m do řad vzdálených od sebe 2,5–3 m.

Aby se keře nerozkládaly do pracovní uličky (meziřadí), zhotovíme jednoduchou drátěnku ve tvaru T v šířce 80 cm a na ni napneme jeden až dva tahy drátů.

Odnože prorůstající za vymezený prostor každoročně odstraňujeme. Jako oporu můžeme využít také kůly, ke kterým vyvazujeme jednotlivé keře.

Na slunečných místech nastýláme půdu organickým materiálem – třeba nakrátko nařezanou slámou obilnin, trávou, rašelinou a podobně, pokryv pokud možno obnovujeme. Tímto způsobem zabráníme kolísání půdní vlhkosti a teploty.

Více v internetovém Receptáři www.iReceptar.cz