Čím omezit rozmnožování slimáků
Plzák španělský (Arion lusitanicus) se stal celoevropskou pohromou. Pochází z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a Anglie. Před 50 lety se začal šířit do dalších zemí Evropy.
Na českém území byl prvně spolehlivě určen v roce 1991 a od té doby se invazně šíří. Zemědělská krajina slimákům nabízí hojnost všeho, co potřebují k rychlému rozmnožení.
Páření
Plzáci se páří v červnu. Oplodní se, jak je u plžů zvykem, navzájem, a vajíčka kladou oba. Každý plzák španělský může každoročně naklást až 220 vajíček v několika snůškách:
- Slimáci kladou vajíčka od poloviny srpna do poloviny prosince: nejvíce na přelomu srpna a září.
- Mladí se líhnou po 38 až 43 dnech.
- Vajíčka kladená v září a později přezimují a plzáčci se líhnou až na jaře – čím je zima teplejší, tím dříve, již od dubna. Nejvíce však v květnu a červnu.
Jak snížit rozmnožovací schopnosti plzáků?
Rostliny zaléváme ke kořenům, okolní půdu zbytečně nevlhčíme. Kompost by měl být co nejdále od záhonů a před použitím ho kontrolujeme přeséváním. Plzáci se rádi stahují do kupek trávy, plevele, pod úkryty ze dřeva. Taková místa ze zahrad odstraníme, nebo je naopak použijeme jako přirozené lapače a často kontrolujeme. Užitečného mulčování se kvůli nim vzdávat nemusíme, ale je vhodné mulč předem nechat mírně proschnout.
Jak se bránit?
Přirozenými pomocníky v boji se slimáky mohou být ježci, ropuchy, ještěrky, slepýši, užovky, rejsci i některé druhy ptáků. Přilákáme je na zahradu rybníčkem, úkryty ze dřeva a kamení, živými ploty a křovinami. Brouci střevlíci, drabčíci a páteříčci mají mladé plže též na jídelníčku. I tito živočichové potřebují úkryty: pod mulčem, pod kupou starého dřeva nebo v trouchnivém pařezu. Zástupcům čeledi světluškovitých, kterí jsou na slimáky specializováni, se daří mezi hustými keři. Vajíčky plzáků se mohou živit i plži s ulitou: skelnatka západní a skelnatka dravá.
Další tipy pro hubení slimáků najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.