Chytré textilie do přírody, do nemocnice i do postele
Přístroje schopné snímat, měřit a komunikovat se stále častěji zabudovávají přímo do oblečení. Některé z nich vyvinuli odborníci z Liberce.
Příspěvky v Meteoru 17. 10. 2015
01:08 Sysel. Ze škůdce ohroženým druhem
09:28 Je pohyb seniorů věda?
18:42 Co umí chytré textilie?
28:05 Molekulární kuchařka: Jak mrzne voda
38:11 Letní sucha a horka. Bylo to normální?
46:06 Nobelova cena za malárii
„Nositelnou elektroniku“ už nemusíme mít jen připnutou na oblečení. Díky rozvoji takzvaných chytrých textilií bývá stále častěji zabudovaná přímo do oděvů, říká doc. Antonín Havelka z Technické univerzity v Liberci.
„Jsou to jednak komunikační systémy, to znamená uplatnění GPS, mobilů, MP3. Běžná jsou sluchátka, běžné jsou mikrofony. Ty jsou udělané tak, že snesou i údržbu, praní, čištění, žehlení. Dalším prvkem je vytápění, to se dělá pomocí speciálních textilií s grafenem. Měly by stačit na čtyři až osm hodin používání. To už je dostatečné třeba pro horskou službu nebo záchranáře.“
Chytré textilie se skládají z několika dílčích vynálezů. Jednak jsou to textilní senzory čili čidla, která snímají teplotu, tlak, vlhkost a další informace. Dalším prvkem jsou vodivé dráhy. Buď se na povrch vláken nanese vrstva uhlíku, anebo se do textilu zašijí či zapředou tenké kovové drátky. Vodivá nit má odpor asi jeden ohm na jeden metr.
Zapněte to knoflíkem
Jednotlivé součásti jsou pospojované „drucky“ – kovovými nýtovacími knoflíky či patentkami. Řada elektronických součástí totiž nesnese praní ve vodě a je třeba je odepnout. Patří k nim například některé senzory nebo zdroje proudu. I ty se dají vyřešit různým způsobem.
„Pro sportovce a horolezce je velmi užitečné solární dobíjení,“ pokračuje docent Havelka, „solární panely mají třeba na batohu a trvale si během chůze dobíjejí baterky. Dále se v poslední době uplatňují piezoelektrické zdroje umístěné v botách. Jak se člověk pohybuje, piezoelektrický článek dodává energii.“
Být odkázaný na zdroje elektřiny se zdá v přírodě jako problém, ovšem například horolezec Radek Jaroš se s elektricky vyhřívanými botami vypravil i na nejvyšší hory světa.
Bezpečnost na lůžku i na silnici
„Nositelná elektronika se uplatňuje rovněž v medicíně. Smyslem je, aby nositel předával informace o svém zdravotním stavu. Speciální trika měří tep, tlak, snímají EKG, vlhkost a teplotu. Navíc v případě nebezpečí mohou přes mobil podat zprávu ošetřujícímu lékaři. Zejména se tyhlety věci používají u vojáků.“
Liberečtí vědci kromě toho vyvíjejí chytré lůžkoviny, které by uměly snímat teplotu, vlhkost a pohyb. Jsou určené pro nemocnice, domovy důchodců a hospice, vysvětluje Antonín Havelka.
„Věděli bychom o tom, kdo tam leží, v jakém je stavu, aniž má cokoli na sobě. Jen díky chytrému povlečení.“
Chytré textilie by mohly zvýšit bezpečnost i v provozu na silnicích. Řada cyklistů sice na svůj stroj nemontuje ani světla, ale snad by si mohli obléknout alespoň bundu opatřenou blikajícími LED. A když se takové zařízení doplní ještě přepínačem, mohou si při odbočování rozblikat navíc diody na příslušném rukávu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.