Chuť po mýdle, aroma po ovčině. Francouzský rokfór se napodoboval i u nás
V jeskyni nedaleko francouzského města Roquefort byl 4. června roku 1070 vyroben první plísňový sýr téhož jména. První zmínky o sýru podobném rokfóru ale pocházejí už z 1. století našeho letopočtu. Ve své encyklopedii o něm psal římský přírodovědec Plinius Starší. Rokfór si oblíbil také francouzský král Karel VI., přezdívaný Šílený, který 4. června 1411 rozhodl svým výnosem, že tento sýr bude zrát pouze v jeskyních a sklepích městečka Roquefort-sur-Soulzon v Pyrenejích.
Chudičkou vegetaci tam spásaly ovce, jejichž mléko, tenkrát i s přídavkem mléka kozího, dalo rokfóru jeho typickou chuť.
Jeskynní komplex se stal plísňovým rájem
V blízkém okolí Roquefortu postupem času vznikla řada malých mlékáren, v nichž se vyráběly bochníky sýra a následně se dovážely ke zrání právě sem. Jeskynní komplex v místních skalách je plísňovým rájem. Je zde totiž stálá teplota mezi sedmi a devíti stupni a velmi vysoká vlhkost.
Sláva rokfóru se šířila po celém světě. „Chuť při prvém ochutnání je ostrá, skoro jako po mýdle, s aroma po ovčině,“ psalo se o něm v rakousko-uherském tisku. I přesto se francouzský sýr začal napodobovat i na našem území. Proslulé byly zejména jeho imitace ze slovenského Víglaše a moravské Kroměříže.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Hermelínový fenomén pochází ze Sedlčan
Pokud patříte k pamětníkům, možná si vzpomenete, jak se před 60 lety v obchodech objevily první hermelíny. Tehdy v potravinách žádné chladicí vitríny nebyly.
-
Plísňové sýry jsou v ohrožení. Výrobci camembertu čelí tomu, že se ušlechtilá plíseň neumí rozmnožovat
Ušlechtilá plíseň, která se využívá pro výrobu sýrů, totiž existuje jen v laboratorních podmínkách a její reprodukce začíná být značně problematická. Podle vědců tak může „vymřít“.
-
Tavené sýry jsou démonizované zbytečně. Tavicí soli dobře vykompenzuje vápník, dokládá dTest
Od chvíle, kdy se v jihočeských Vodňanech začaly vyrábět tavené sýry, uplynulo už 100 let. Jaká je jejich kvalita dnes? A proč mají tavené sýry tak špatnou pověst?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
