Chlapusta
Kottův slovník uvádí nadávky ženám užívané ve Slezsku: čapčura, morka, něvleklo, šlumpeta, šterkota nebo točidlo a patří mezi ně i slezské apelativum chlapustina, jeho variantou je prý klapustina, možná by tedy mohlo souviset s expresivním „klapat ústy“ neboli „naprázdno mluvit“, „tlachat“, „žvanit“. Je snad možné, že chlapusta vznikl jako mužská varianta k tomuto označení. Příjmení Chlapusta tedy nejspíše patří mezi ta motivovaná vlastnostmi. V současnosti u nás nežije nikdo s příjmením Chlapusta, ani Klapusta.
Použitá literatura:
F. Š. Kott, Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický, díl X, Praha 1901, s. 100
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.