Chateaubriand. Dvojitý biftek z hovězí svíčkové dostal jméno po francouzském vikomtovi
François-René de Chateaubriand, francouzský spisovatel, politik a diplomat, byl také ale výtečným kuchařem a vynálezcem nových receptů, především toho na masitý pokrm z velmi silného (8 cm) řízku (steaku) hovězí svíčkové, a sice z třetí čtvrtiny směrem od krku. Díky přípravě se rozšířila móda „krvavých bifteků“.
Diplomat a spisovatel François-August-René de Chateaubriand se narodil 4. září 1768, Saint-Malo. Pocházel ze staré rodové šlechty. V červnu 1789 se společně se svými sestrami Julií a Lucile účastnil dobytí Bastily.
Dva roky nato odjel do Severní Ameriky, kde cestoval a setkal se s tamními domorodci. Právě tato výprava byla inspirací pro jeho nejznámější dílo, novelu Atala aneb Láska dvou divochů na poušti, tragický příběh lásky muže a ženy indiánského původu v severoamerické pustině.
V charakteristice díla bylo řečeno: „Křesťanské ideály se zde spájejí s lyrickými popisy přírody a lidských vášní. Tímto dílem autor vnesl do evropské literatury vysněný obraz exotické americké krajiny“
Po návratu do Francie působil Chateaubriand jako ministr zahraničí. Dokonce dvakrát s diplomatickým posláním navštívil Prahu a v Lázeňské ulici na Malé Straně, kde bydlel, je umístěna pamětní deska.
Proslulost ve své rodné zemi ale François-René de Chateaubriand získal nejen jako jeden z nejvýznačnějších představitelů romantismu, který ovlivnil například spisovatele Viktora Huga, ale také jako výtečný kuchař a vynálezce nových receptů, především toho na masitý pokrm z velmi silného (8 cm) řízku (steaku) hovězí svíčkové. Díky přípravě se rozšířila móda „krvavých bifteků“.
Autorství slavného receptu bývá připisováno Chateaubriandovu kuchaři Montmireileovi, který pro vikomta pracoval, proslul používáním neznámých druhů koření a bylinek a řadu pokrmů, které vymyslel, nazval podle svého pána.
François-Auguste-René de Chateaubriand zemřel 4. července 1848 v Paříži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.