Chaplin měl pravdu, den bez úsměvu je ztracený den, myslí si Vladimír Hron
Jsem pro otevřenost, ale nějaké umakartové příčky by měly zůstat. Lidé by měli vědět, jací jsme, co nás baví, ale nevrtal bych se v rodinných věcech, soudí Vladimír Hron. Všechny díly Blízkých setkání najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Rodina je pro Vladimíra Hrona přístav jistoty. „Dospělé děti s námi dodnes rády jezdí na dovolenou nebo na výlet. Někdy mám chuť jim do života mluvit, ale vždycky to spolknu. Já sám jsem měl od maminky obrovskou svobodu. Už od čtrnácti jsem jezdil na víkendy pryč.“
Vladimír Hron překonal rodinné prokletí
Přeje podle Vladimíra Hrona doba zábavě? „Chaplin měl pravdu, den bez úsměvu je ztracený den. Ale dělat zábavu je obrovská práce. Vyrábí se podle zahraničních formátů a je tlak na kvantitu. Díky tomu přicházíme o spoustu dobrých autorů, kteří nepíšou, protože není poptávka. Ale jsem optimista, všechno jde v sinusoidách, a teď je doba útlumu.“
Vladimíru Hronovi se podařilo překonat rodinné prokletí. Muži z jejich rodiny umírali před třicítkou. „Například dědu zabili banderovci, táta se zabil na motorce. Já měl v 29 letech taky nehodu na motorce. Od té doby jsem se dvou kol nedotkl, ale jsem vášnivý řidič auta.“
Proč baví prodavačky nebo pumpařky? Co si myslí o diskuzích pod články na internetu?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
