Dělám to, co jsem chtěl dělat jako dítě. A ještě vylepšeně, pochvaluje si Lukáš Pavlásek

20. listopad 2020

Tvrdí, že je introvert i extrovert. „Mám v sobě tyhle dvě polohy úplně přesně napůl. V jednu chvíli je jen jedna z nich vytažená nahoru,“ vysvětluje v Blízkých setkáních.

Ve světě knih je mu dobře. „Odmala jsem knihomol. Pořád jsem si četl a na to, co jsem si přečetl, jsem si pak hrál. To vlastně dělám pořád, takže jsem pořád v dětství. A jsem za to rád. Když mám blbou náladu, tak si uvědomím, že si nemám na co stěžovat. Dělám to, co jsem chtěl dělat jako dítě. A ještě vylepšeně.“

Herec i vydavatel

Knížky si prý Lukáš Pavlásek jako dítě vydával sám. „Dělal jsem si sešitky a ty jsem pak ostatním prodával. Pak jsem dělal představení a ty knížky dával k podpisu. A bavilo mě dělat scénky na táborech. To pro mě byl ten nejlepší okamžik. Jeden z mých prvních skečů byl skeč se Švejkem.“

Jeho prvním vzorem a inspirací byl francouzský herec Louis de Funés. „Na školní zahradě jsme si hráli na četníky a já říkal: Podívejte se mi do očí! To bylo moje oblíbený,“ vzpomíná komik, herec a spisovatel v jedné osobě.

Byla mu k něčemu knihovnická škola? Píše básně? O čem je kniha Racek a moře? Píše se mu dobře pro děti? Čím by chtěl být?

autoři: Tereza Kostková , eh

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová