Cesty mezolitických plžů
Asi před 8000 lety lidé dovezli neobvykle zbarvené plže z Francie do Irska. Vypovídá o tom genetická studie vědců z Nottinghamské univerzity.
Páskovka hajní (Cepaea nemoralis) je plž, který se hojně vyskytuje v mnoha zemích Evropy včetně České republiky. Obvykle je asi 1,5 cm velký, s hnědou ulitou zdobenou tmavšími proužky. Výjimkou je subpopulace z Irska, jejíž příslušníci jsou až dvojnásobně větší a ústí jejich ulity má bílý okraj. Tyto znaky ale najdeme také u páskovek, které pocházejí z jižní Francie, kde žijí na svazích Pyrenejí.
Předchozí studie prokázaly, že neobvykle zbarvené „obří“ páskovky se do Irska dostaly asi před 8000 lety, nový genetický výzkum prokázal, že plži z Francie a Irska jsou si blízce příbuzní. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle vědců to, že páskovky přicestovaly spolu s lidmi, kteří migrovali přes Pyreneje, překonali Atlantik a dostali se až do Irska. Pokud by totiž plži z Francie kolonizovali Irsko přirozenou cestou, bylo by logické, aby se vyskytovali i v dalších evropských zemích, především ve Velké Británii. Tam po nich ale není ani stopy.
Teorii o tom, že irské páskovky hajní s bílým okrajem ulity jsou důkazem dávné lidské migrace, podporují i archeologické nálezy. Podle nich se zdá, že v době kamenné i v pozdějším období mezolitu byli plži pravidelnou součástí lidského jídelníčku. Není vyloučeno ani to, že je lidé chovali. Páskovky hajní se tak mohly s lidmi dostat do Irska buď náhodně, například v jejich zavazadlech, ale také si je s sebou lidé mohli vzít záměrně jako zdroj potravy.
Zdroj: PLOS ONE
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
