Čemu se říká nunofilcování?
Jde o výtvarnou techniku, při které vlhčením teplou mýdlovou vodou a třením přes fólii plstíme neboli filcujeme vlnu a současně ji provážeme s jinou tkaninou. Můžeme tak např. šifonovou šálu ozvláštnit vzory z barevné merino příze.
Výtvarnice Alena Grimmichová radí, jak postupovat
Hedvábí položíme na bublinkovou fólii. Z vlněných vláken vytvoříme různobarevné vzory, například ve tvaru spirál. Vlnu trháme ve směru vláken, která pokládáme na hedvábí ve vrstvách tak, aby se křížily a vlna s tkaninou se mohla pevně provázat.
V ploše střídáme různé barvy vlny podle naší představy o barevnosti dekoru. Dobře vypadá, když drobné vzory propojíme s jedním hlavním. Tak můžeme šálu ozdobit po celé její délce.
Roztok
Poté si připravíme roztok z horké vody a nastrouhaného mýdla v poměru 1 vrchovaté polévkové lžíce mýdla na litr vody. Kartáčkem nebo košťátkem postříkáme horkým roztokem nejprve místa s vlnou, a to tak, abychom se kartáčem vlny nedotkli a nepoškodili tak vzor.
Jakmile bude celý šál mokrý, zakryjeme ho další vrstvou fólie: tentokrát položíme bublinky směrem dolů, na šálu. Fólii namočíme a namydlíme, aby nám po ní dobře klouzaly dlaně. Krouživým třením zapracujeme vlnu do hedvábí.
Při práci nespěchejte
Zpočátku pracujeme velmi jemně, netlačíme. Při dlouhém tření se háčky vlny do sebe pevně zakousnou, až se neoddělitelně spojí. Jakmile se začne vlna filcovat, můžeme přitlačit. Stále kontrolujeme a upravujeme vzor. Hotový filc musí být pevný, držet na hedvábí, nesmí pouštět chlupy, zároveň musí být vláčný, aby nerušil strukturu hedvábí.
A jdeme do finále!
Nakonec šálu jemně, ale důkladně vymácháme ve vlažné vodě, aby ve vlně nezůstalo žádné mýdlo. Šálu sušíme rozloženou a vyrovnanou na ručníku.
Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
