Cejnar/Zeiner/Zeuner

Výklad příjmení Zeiner a Zeuner je dost komplikovaný, není jasné, z jakého základu dnešní podobu vykládat. Obě formy, Zeiner i Zeuner, se totiž mohly podle Jany Matúšové v nářečí vyslovovat stejně (nebo velmi podobně), a to buď [cajner], nebo [cojner], a různí písaři je mohli zapisovat různým způsobem. Příjmení tedy může vycházet ze středohornoněmeckého zein, což je „prut“, „tyč“, „rourka“ nebo „kovová spona, přezka“. Pak šlo buď o výrobce kovových prutů, nebo o výrobce sponek či přezek. Nabízí se i výklad ze středohornoněmeckého zeine, tj. „pletivo z proutí“, pak by se mohlo jednat o pojmenování výrobce košíků apod. Při druhé možnosti výkladu lze vyjít i ze středohornoněmeckého zun, zoun, dnes Zaun, neboli „plot“, „oplocení“, „ohrazení“, jednalo by se o výrobce plotů, ohrad apod. Počeštěná forma Cejnar se však nejspíš vztahuje k výchozímu Zeiner. Přitom přípona -er byla podle nářeční výslovnosti zapsána jako -ar. Můžeme tedy snad předpokládat, že východiskem dnešní podoby Zeuner i Cejnar je v dané oblasti původní označení podle řemesla, a to výrobce kovových prutů, přezek a spon, nebo košíkáře. Formu Zeiner dnes nosí 146 obyvatel, Zeunerů u nás žije 48 a Cejnarů dokonce 765.