Carpaccio
Typický italský pokrm dostal za kuriózních okolností jméno podle benátského malíře 15. století Vittore Carpaccia.
Carpaccio bylo původně syrové hovězí maso nakrájené na tenké plátky ochucené majonézovou omáčkou. Později se začalo dělat z tuňáka a lososa, nebo dokonce vegetariánské ze zeleniny či ovoce.
Ale co má tento pokrm společného s benátským malířem? Vysvětlení je půvabné, i když poněkud kuriózní.
Vittore Carpaccio, slavný benátský malíř, se narodil v polovině 15. století. Maloval cykly obrazů ze života svatých, které zasazoval do prostředí svého rodného města.
Nejznámějším Carpacciovým dílem je cyklus devíti oltářních obrazů s názvem Výjevy ze života svaté Uršuly. Pokud si uděláte výlet do Benátek, můžete jej obdivovat v Galerii dell’Academia.
Carpaccio měl skvělý smysl pro detail. Díky tomu najdeme na jeho obrazech jedinečné historické doklady o tehdejším životě, zvycích i benátské krajině.
Jsme v Benátkách, ve slavném bary Harry’s. Píše se rok 1950. Dáma, která tu právě hodlá poobědvat, je hraběnka Amalie Nani Mocenigo. Na doporučení lékaře se vyhýbá tepelně zpracovanému masu, a tak jí šéfkuchař Giuseppe Cipriani připravil svou vlastní specialitu – na tenoulinko nakrájenou svíčkovou s jemnou omáčkou.
Specialita zachutnala nejen hraběnce, ale i ostatním hostům, a tak ji brzy zařadili na jídelní lístek. Jen nevěděli, jak ji pojmenovat.
Šéfkuchař Cipriani přemýšlel, až se mu z hlavy čoudilo jako z hrnce. A pak dostal nápad. V té době se totiž v Benátkách konala velká výstava u příležitosti 500. výročí narození malíře jménem – Vittore Carpaccio. Ty jeho typické barvy: cihlově červená a béžově bílá. Jako hovězí a majonéza!
A bylo to. Pan Cipriani byl totiž fajnšmekr nejen v gastronomii. Vyznal se i ve výtvarném umění.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
