Byl první... Osudový let Jaromíra Šotoly
Málo se ví, že naši letci nasazovali životy ještě před začátkem druhé světové války. Po stopách jednoho z nich se vydal Stanislav Motl. Poslouchejte do 27. května 2019.
Odhaduje se, že v době druhé světové války zahynulo přes pět set našich letců. Umírali při napadení Polska v roce 1939, umírali v bitvě o Francii, následně při letecké bitvě o Anglii a v dalších bojích. Na západě i později na východě. Leckdo si ale možná ani neuvědomuje, že naši letci nasazovali své životy ještě dřív. Dokonce hned po československé kapitulaci na podzim 1938. V jedné nevyhlášené a dnes skoro zapomenuté válce, která dokonala rozpad Československé republiky.
V záběrech hovoří publicista Martin Brabec. V pořadu čteme z historické stati Martina Brabce Zapomenutá válka, z trilogie Radana Láška Jednotka určení SOS, z knihy Sydney Morrela Viděl jsem ukřižování, z knihy Stanislava Motla Válka před válkou, ze studie Jaroslava Šímy Českoslovenští přistěhovalci a ze stati Jiřího Krčála Tragický osud Jaromíra Šotoly.
Připravil: Stanislav Motl
Účinkuje: Libor Vacek
Premiéra 29.4.2019.
Související
-
Eduard Stehlík: S působením legií v Rusku jsou spojené nesmyslné legendy
Vrcholí oslavy 100. výročí vzniku samostatného Československa, na kterém měly lví podíl československé legie. Jejich památku si česká armáda připomíná i na území Ruska.
-
Úplnou pravdu o životě letce Josefa Františka se podle Jiřího Rajlicha asi už nikdy nedozvíme
Čtvrtečním (20. ledna) hostem Hosta do domu Dvojky Českého rozhlasu byl historik Jiří Rajlich.
-
Podle Václava Šorela se čs. letci po válce vraceli jako elita národa
„Tehdy se Hitler a jeho generálové dopustili první velké chyby. Nechali si uniknout elitu. Po přeplavení kanálu je Britové vítali. Ne jako poražené, ale jako své.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.