Buráky mohou hostit nejrakovinotvornější látku u nás

Předně je potřeba říct, že jakákoliv organická hmota plná cukrů a tuků je osídlena spoustou mikroorganismů. Je to normální a není třeba se hned obávat o svůj život. V malém množství naše zdraví neohrožují a velké množství by měli odchytit inspektoři, kteří pravidelně kontrolují potraviny, zejména ty, které se dovážejí z rizikových oblastí světa.

„Každé zrno v sobě má celou řadu hub, v jedné obilce kukuřice může být třeba i 10 druhů hub. Tyto houby samozřejmě produkují řadu metabolitů, které můžou být toxické, říkáme jim mykotoxiny. Je jich mezi 300 až 400 a některé z nich jsou při velkém dávkování nebezpečné,“ uvedl v Meteoru odborník na houby a plísně Miroslav Kolařík z Přírodovědecké fakulty UK.

Tropická houba

Nebezpečný aflatoxin produkuje houba Aspergius flavus, která není typická pro naše území. Najdeme ji hlavně v tropech a subtropech. „Vyhovuje jim teplota kolem 28 stupňů Celsia, u nás například v silech na polích nehrozí. Naopak ale hrozí v řadě dovážených komodit,“ dodal Kolařík.

Evropská unie má dobře propracovaný systém kontrol a jasně definované oblasti zvýšeného rizika, odkud se potenciálně závadné potraviny mohou dovážet. Inspektoři odebírají vzorky a stanovují množství aflatoxinů. Informace o zabavených dodávkách můžeme najít na webových stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jako loni v únoru, kdy se podařilo českým kontrolorům odhalit 18 tun závadných arašídů z Číny.

Maximální limit pro aflatoxiny v arašídech činí 4 mikrogramy na kilogram, v zachycené dodávce jich ale bylo více než 4krát tolik! Plíseň byla v pytlech s ořechy viditelná na první pohled.

Kromě Číny, která je největším producentem arašídů na světě, se pravidelně kontrolují také potraviny z Turecka a dalších rizikových oblastí. Kromě oříšků je pod drobnohledem také sója.

Houby rády vlhko

Známe to i z českého lesa, kde houby rostou hlavně po dešti. Obecně totiž mají houby včetně plísní rády vlhké prostředí. A v burácích ze subtropů vlhko bývá. Houba si v nich hoví jako v bavlnce. A mimochodem právě bavlníková semena jsou dalším oblíbeným útočištěm plísní produkujících aflatoxiny. Právě přes takto nakažená semena se můžou toxické látky dostat dokonce i do kravského mléka.

„V současné době u nás probíhá jeden soudní spor s firmou, která zemědělcům dodala závadné bavlníkové zrno na zkrmení krávami. Veterináři zachytili v mléce aflatoxiny a farmáři se tak soudí kvůli ušlému zisku, mléko museli samozřejmě zlikvidovat, protože toxiny není možné odstranit,“ doplnil Kolařík.

Aflatoxin je termostabilní, to znamená, že ho nezničí ani důkladné převaření. Poškození jater mohou způsobit i malé dávky, pokud je jim tělo vystaveno dlouhodobě. „Existuje přímá vazba mezi rakovinou jater a aflatoxinem,“ uzavřel mykolog Kolařík.

Nezbývá než důvěřovat kontrolorům a ještě k tomu se řídit starým dobrým heslem „všeho s mírou“. Vždyť buráky obsahují samozřejmě i mnoho prospěšných látek včetně vitamínů, ale jak se říká, nic se nesmí přehánět.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.