Brněnské podzemí od Aleše Svobody. Dokument o turistické atrakci evropského významu

brněnské podzemí
Audio svět na jednom místě Audio svět na jednom místě brněnské podzemí

Brněnské podzemí znali Brňané řadu let jen z legend. O jeho průzkum neměl nikdo vážný zájem, dokud v propadu země pod tramvajovou zastávkou nezmizela žena.

„V dětství jsem podobně jako každý Brňan slýchal různé legendy o tom, že Brno je prošpikováno tajnými únikovými chodbami z hradu Špilberk. Chtěl jsem se tam dostat. Nalézt vchod do podzemí, to byla naše oblíbená klukovská hra“, říká Robert Janás, 42letý kunsthistorik z Brna.

Podobné zážitky má většina Brňanů mužského pohlaví, kterým je víc než 40. Na to, jak to v podzemí opravdu vypadá, si Robert Janás musel počkat až do svých 38 let, kdy byl podzemní labyrint odhalen veřejnosti. Tomuto odhalení předcházela řada dramatických událostí.

Městská legenda ožila. Bohužel

Brněnské podzemí znali Brňané řadu desetiletí jenom z legend, které vyprávěli svým dětem. O skutečný průzkum podzemí nikdo neměl vážný zájem. Nebyl důvod. Situace se změnila v roce 1976, kdy se složitá síť sklepů a podzemních chodeb, existujících pod Brnem už od středověku, začala bortit.

Na tramvajové zastávce v Pekařské ulici se zčistajasna protrhla zem. Ženu, čekající na zastávce, strhl do hlubin proud vody z prasklého potrubí, zmohutnělý v řečišti podzemních chodeb. Její tělo záchranáři nenašli. Veřejnost byla znepokojená. Mezi lidmi kolovaly hrůzostrašné historky. Nikdo nevěděl, kde se země propadne příště.

Zalít betonem!

brněnské podzemí

Aby město veřejnost uklidnilo, rozhodlo se prozkoumat a staticky zajistit podzemí. Úkolem byl pověřen Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, kde byl tehdy jako elév zaměstnán mladý stavební inženýr Aleš Svoboda.

Jeho úkolem bylo brněnské podzemí nejprve zmapovat a potom zazdít. Aby neohrožovalo statiku budov nad zemí a nemohli se do něj propadnout další lidé.

Z ničitele zachráncem

Mladý stavební inženýr, vzdělaný v architektuře, to ale nedokázal přenést přes srdce. Když viděl nádherné cihlové klenby, odolávající zubu času po staletí, nedokázal je prostě jen tak nechat zalít betonem.

Začal podzemí propagovat. Napřed pomocí novinářů, pro které bylo tajuplné podzemí atraktivní téma, později prostřednictvím veřejných přednášek i vlastních knih. Mravenčí pílí se mu podařilo na svou stranu získat nejen novináře, ale i památkáře a odbornou veřejnost.

Unikátní komplex

brněnské podzemí

Za podzemí začalo díky Aleši Svobodovi bojovat několik občanských sdružení. Tisíce Brňanů podepsalo petice, a tak mohl být v roce 2011 pro veřejnost slavnostně otevřen podzemní labyrint pod Zelným trhem a o rok později kostnice pod kostelem svatého Jakuba, po pařížských katakombách největší v Evropě.

To, že město podzemí nezalilo betonem, ale investovalo stovky milionů do jeho rekonstrukce a zpřístupnění veřejnosti, je vlastně zásluha jediného člověka: Aleše Svobody. Sabinu Vrbkovou zaujala jeho odvaha a neústupnost natolik, že se rozhodla natočit o něm dokument.

Aleš Svoboda v brněnském podzemí
Spustit audio
autor: Sabina Vrbková

Související