Ladislav Lahoda: "Podzemí se často zasypává bez ohledu na jeho historickou hodnotu"
Do tmavých, chladných a málo známých prostor, které se ukrývají pod povrchem země, nás v pondělí zavedl prezident Společnosti pro výzkum historického podzemí Ladislav Lahoda.
Podzemí vznikalo v průběhu dlouhé historie „Hloubily se studny, protože voda byla důležitá. A také sklepy pro skladování potravin. Časem jejich propojením vznikala městská podzemí a kanalizace. Jsou to historicky velmi zajímavá místa, protože nehledě na rozvoj měst nahoře, podzemí zůstávalo netknuté.“
Dokumentace je to nejdůležitější
Více než 30 let se Ladislav Lahoda věnuje podzemí a jeho fotografování. „Přišlo to současně. Začalo to jeskyněmi a štolami, kdy bylo třeba pochlubit se kamarádům, kde všude jsem byl. Fotilo se tenkrát na barevné diapozitivy, které se večer promítaly. Ale na fotkách kouzlo podzemí moc nevycházelo, působilo to všechno moc ploše. Takže jsem se musel naučit to umělecky nasvítit. Dřív kamery nebyly tak citlivé, takže jsme tahali osvětlení. Dnes technika velmi pokročila a je to jiné.“ Hlavním účelem fotografování je dokumentace, protože podzemí zaniká lidskou činností, jako třeba zavážením odpadky. „Je to neštěstí, protože často se nebere ohled na jeho historickou hodnotu.“
Co se dá objevit?
Dá se v podzemí najít poklad, stejně jako v pohádkách? „O každém podzemí či studni se to vypráví. Často to bývá pravda, i když mince se obvykle zakopávaly na polích. Dají se tam ale najít věci historické hodnoty. O studni na hradě Zbiroh se vyprávělo, že tam má být nacistický poklad. Ten se tam sice při průzkumu nenašel, zato tam byla objevena nacistická dokumentace, kterou tam po válce vyhodila naše armáda, která ji považovala za brak.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
