Ladislav Lahoda: "Podzemí se často zasypává bez ohledu na jeho historickou hodnotu"

5. srpen 2013

Do tmavých, chladných a málo známých prostor, které se ukrývají pod povrchem země, nás v pondělí zavedl prezident Společnosti pro výzkum historického podzemí Ladislav Lahoda.

Podzemí vznikalo v průběhu dlouhé historie „Hloubily se studny, protože voda byla důležitá. A také sklepy pro skladování potravin. Časem jejich propojením vznikala městská podzemí a kanalizace. Jsou to historicky velmi zajímavá místa, protože nehledě na rozvoj měst nahoře, podzemí zůstávalo netknuté.“

Dokumentace je to nejdůležitější
Více než 30 let se Ladislav Lahoda věnuje podzemí a jeho fotografování. „Přišlo to současně. Začalo to jeskyněmi a štolami, kdy bylo třeba pochlubit se kamarádům, kde všude jsem byl. Fotilo se tenkrát na barevné diapozitivy, které se večer promítaly. Ale na fotkách kouzlo podzemí moc nevycházelo, působilo to všechno moc ploše. Takže jsem se musel naučit to umělecky nasvítit. Dřív kamery nebyly tak citlivé, takže jsme tahali osvětlení. Dnes technika velmi pokročila a je to jiné.“ Hlavním účelem fotografování je dokumentace, protože podzemí zaniká lidskou činností, jako třeba zavážením odpadky. „Je to neštěstí, protože často se nebere ohled na jeho historickou hodnotu.“

podzemí, jeskyně, tunel očima Ladislava Lahody

Co se dá objevit?
Dá se v podzemí najít poklad, stejně jako v pohádkách? „O každém podzemí či studni se to vypráví. Často to bývá pravda, i když mince se obvykle zakopávaly na polích. Dají se tam ale najít věci historické hodnoty. O studni na hradě Zbiroh se vyprávělo, že tam má být nacistický poklad. Ten se tam sice při průzkumu nenašel, zato tam byla objevena nacistická dokumentace, kterou tam po válce vyhodila naše armáda, která ji považovala za brak.“

autor: eh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.