Bříza - nevěsta zahrad
Březen je měsíc zasvěcený nevěstě zahrad, bříze. A nejen zahrad! Nemusíte zrovna obdivovat ruský les, ten opravdu březový, stačí malá skupina břízek a ani slunce nemusí svítit, hned je takové místo veselé. A co už toho na sobě snesla zapsáno papírovitě odlupčivá březová borka!
Američtí indiáni na ni nedají dopustit - čím by byli bývali obšívali své kanoe, kdyby nebylo tamní břízy papíronosné!
Jenomže, když se tak v březnu budete poohlížet po břízách, upozorňuji, že ne všechny břízy najdete v oné bílé říze. Třeba na Březníku, to je na Šumavě pod Luzným, nebo v moréně Plešného jezera tamtéž rostou břízy s borkou tmavou, až bronzově hnědou či černající, třebaže jsou to našinci. Z cizích americká bříza černá ji má červenohnědou, bříza žlutá (taky "Američanka") žlutavou - a tak bych mohl pokračovat dál. S některými z nich se setkáte třeba v parku v Průhonicích. A až skončí březen a sleze poslední sníh, vypravte se na zmíněnou Šumavu. Za Kvildou je Jezerní slať a povalový chodníček vás dovede k břízce, kterou si zdálky spletete třeba se statnější borůvkou. Je to jedna z našich nejhezčích bříz - bříza trpasličí.
