Břetislav Tureček: Za Afghánistán jsme odpovědní. Nemůžeme jen tak říct, že už se nám to nehodí

31. říjen 2018

V Afghánistánu letos zemřeli už čtyři čeští vojáci. Proč se v Afghánistánu zhoršují bezpečnostní podmínky? A neměli by se spojenecké síly ze země stáhnout?

„Situace se zhoršuje prakticky od té doby, co Američané svrhli Tálibán, tedy od roku 2001,“ říká blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček, podle nějž Afghánci navíc vnímají přítomnost sil NATO stále problematičtěji. Jde o společnost, která je nejen kmenová, ale kde je zvykem v zájmu přežití sebe i své rodiny přidávat se k tomu silnějšímu. A Tálibán má v posledních letech navrch.“

Nedávné volby Tálibán bojkotoval a navíc se je snažil i zmařit výhrůžkami těm, kteří by se jich zúčastnili. Chaos v zemi roste a dnes už opět polovina populace žije na území ovládaném nebo silně ovlivňovaném Tálibánem. „A to není dobrý výsledek vojenské mise, na které se v zemi podílíme,“ shrnuje Břetislav Tureček.

 Zbraně, peníze a morální odpovědnost

Poslední pocta padlým českým vojákům na základně Bagrám v Afghánistánu.

V souvislosti s tím se i u nás rozvinula debata, jestli by se jednotky NATO neměly z Afghánistánu stáhnout. Pomáhá naše přítomnost v zemi něčemu? „Tím, že jsme se v Afghánistánu silně angažovali, tak za ni máme odpovědnost,“ myslí si odborník na dění na Blízkém východě a dodává, že ve hře jsou kromě morálních také politické a ekonomické důsledky.

Západní síly v Afghánistánu prosadily volební systém, dodaly i biometrickou technologii, která snímá otisky prstů, aby se předešlo falšování výsledků. Do afghánské mise navíc jen Spojené státy investovaly už přes bilion dolarů.

Další témata rozhovoru: Jak pokračuje kauza kolem zabití saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího? Rozhoupe se Evropská unie k uvalení sankcí na Rijád? A co se dá očekávat od druhé vlny ekonomických sankcí na Írán?

autoři: Věra Štechrová , and
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.