Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 31. října 2018

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Dobrý den vám dnes přeje Věra Štechrová. Na některé z událostí, o kterých stojí za to mluvit, se teď podíváme s Břetislavem Turečkem, zahraničněpolitickým analytikem Metropolitní univerzity Praha a také odborníkem na Blízký východ. Dobrý den.  

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Je správný čas mluvit o případném odchodu našich vojáků z Afghánistánu? Jak vražda saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího ovlivní saúdskoarabsko-americké vztahy a co se dá čekat po uvalení nových amerických sankcí na Írán? To je taková malá ukázka toho, o čem budeme mluvit. Prezident republiky udělil v neděli medaili za hrdinství vojákům Kamilu Benešovi, Martinu Marcinovi a Patriku Štěpánkovi, které v srpnu v Afghánistánu zabil sebevražedný atentátník. Další voják kynolog Tomáš Procházka padl začátkem minulého týdne po střelbě afghánského vojáka. Americká armáda poté omezila osobní kontakty mezi americkými vojáky a afghánskými vojáky. Situace v Afghánistánu je napjatá i kvůli celostátním parlamentním volbám, které se v zemi konaly o uplynulém a předcházejícím víkendu. Odkdy se znovu zhoršuje ta bezpečnostní situace v Afghánistánu a proč?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ona se v podstatě zhoršuje od doby, kdy Američané svrhli Tálibán, před 17 lety. Bylo sice období několika let, kdy to vypadalo velmi nadějně – první prezidentské volby v roce 2004, pak byly parlamentní, to bylo ještě takové klidné období, ale od té doby se zase povstalecké aktivity v zemi začaly stupňovat, začalo přibývat mrtvých. Letos bylo zabito 1700 civilistů, ale zapomínáme, že to není 1700 zabitých někde v Evropě, ale v zemi, kde je velmi sevřená, semknutá kmenová společnost, a u každého toho zabitého pak musíme předpokládat, že je třeba jakási snaha po krevní mstě, jak my tomu ošklivě říkáme, ale prostě snaha odčinit to příkoří, tu smrt, která se stala. Takže vlastně tím se generuje ta nenávist vůči zahraničním vojákům a člověk vůbec nemusí být Tálibánec nebo terorista, jak my s oblibou říkáme, aby neměl ty zahraniční vojáky v Afghánistánu rád, pokud tam žije a vidí tento zmar kolem sebe.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Přesně na to jsem se chtěla zeptat. Proč se mění ten pohled na americké vojáky a potažmo na vojáky NATO ze strany Afghánců? Tam byl dokonce ten případ, že afghánský voják, který zabil toho českého vojáka před více než týdnem, tak měl za to, že atentát na vlivného afghánského policejního šéfa a také na guvernéra policie byl jaksi zosnován Spojenými státy, a to i přesto, že se k němu přihlásil Tálibán. Tak proč se tam ten pohled mění?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
To jsou samozřejmě takové spiklenecké teorie. Ano, voják cvičený v podstatě českými vojáky, který zabil českého vojáka, říká se, že argumentoval tím, byl zabit policejní šéf v Kandaháru, a proto jsem zabíjel. My nevíme, jestli to tak doopravdy bylo, ale když to zevšeobecním, obecně odpovím na obecnější otázku, tak zkrátka přibývá mrtvých, rostou křídla Tálibánu. Zase, mluvíme o společnosti, která je nejen kmenová, ale je to společnost, kde je určitá tendence přidávat se k tomu silnějšímu momentálně. On je to nejbezpečnější přístup k životu. V oblasti, kde se válčí, nestojí za to být do poslední chvíle posledním obráncem amerických nebo českých zájmů v Afghánistánu, ale možná stojí za to v rámci přežití své a své rodiny se včas přidat k těm silnějším. Tak to holt chodí. My tady můžeme moralizovat v klidu z Prahy, ale mluvíme o zemi, kde se válčí už desítky let. Takže to všechno k tomu přidává, Tálibán má navrch. Podívejme se, že ještě před lety to bylo nemyslitelné, ale letos začali s Tálibánem jednat i Američané, své kontakty s ním mají i Rusové, takže už to není nějaký pária, nejsou to nějací negramotní pastevci s kalašnikovy. Je to síla, která bude určovat budoucnost Afghánistánu, ať se nám to líbí nebo ne, bez ohledu na to, že takové představy jsme určitě v tom roce 2001 neměli, když jsme tam podnikali invazi.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Mohou mít ty volby, které proběhly, ty parlamentní volby, v Afghánistánu právě vliv na to, jakou část území bude kontrolovat, řekněme, ta nynější vláda a jakou část Tálibán? Zúčastnil se nějak Tálibán těch voleb?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Tálibán samozřejmě ty volby nejenže bojkotoval, je to ilegální síla v té zemi, ale navíc se je snažil zmařit, takže jenom v ty volební dny bylo zabito několik desítek lidí. Tálibánci nechtěli útočit na civilisty, ale varovali je, nechoďte volit, protože my budeme na ty volební místnosti a na ty volební činitele útočit, což se také dělo. Nicméně odpovím trochu vyhýbavě. To jsou dvě věci. Výsledek voleb, který budeme znát možná někdy během listopadu v provincii Ghazni, dokonce se má volit ještě později příští rok kvůli špatné bezpečnostní situaci... V Kandaháru byly volby, vy jste to říkala, odloženy o týden vlastně kvůli zabití toho policejního šéfa... Takže ten chaos je poměrně veliký, výsledek neznáme, ale je to úplně jiná věc, než je faktická kontrola terénu. A to je poměrně zásadní, protože bez ohledu na to, kdo se dostane do parlamentu, tak teď přicházejí čísla, že vlastně polovina afghánské populace žije na územích přímo kontrolovaných Tálibánem anebo na územích, kde se Tálibán snaží svoji kontrolu prosadit. Takže když se na to podíváme z této perspektivy, tak to opravdu je velmi špatný obrázek. Jedna věc je koukat na mapy, kde máme ty provincie různě zabarvené, vláda, Tálibán a tak dále, ale to úplně nezohledňuje hustotu obyvatelstva, která je v té zemi velmi proměnlivá. V poušti a v horách nežije tolik lidí jako v údolích. Jestliže si vezmeme, že, nevím, z nějakých 26 milionů Afghánců polovina žije tam, kde Tálibán buďto má pevnou kontrolu, nebo se ji snaží získat, tak to zase po 17 letech asi není dobrý výsledek té vojenské kampaně, na které se tam podílíme.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Na základě těchto informací mění se nějak strategie velení, tedy té mise NATO v Afghánistánu? Víc vůbec, co teď v Afghánistánu dál?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ono je to takové tápání v čase a v prostoru. Ale kdybychom to teď měli říci obecněji, tak dochází k tomu, že západní síly i afghánské síly se vlastně snaží opevnit v těch hustěji osídlených strategických místech, v oblasti velkých měst, v oblastech zkrátka strategických, a pustit řídce obydlený venkov. To znamená vzdát nějaké oblasti – tady si Tálibánci vládněte, tady je jenom pár vesnic a my se opevníme v okresním městě. Zase ale hodnotit, jestli je to dobře nebo špatně, si netroufám. To jsou otázky spíše pro vojenské experty. Vidíme ale, že po celou dobu jsme se domnívali, že máme správnou strategii, případě jsme ji přehodnotili k nějaké jiné, a přesto se vracíme zase na začátek, že ten výsledek tomu možná neodpovídá, jak jsme si představovali.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
I u nás se rozhořela ta debata, jestli z Afghánistánu nestáhnout ty české jednotky, české vojáky. Dá se odhadnout, co by se v zemi dělo, kdyby se NATO stáhlo z Afghánistánu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Bezpochyby by Tálibán získal mnohem rychleji to, o co usiluje teď jak vojenskými, tak politickými prostředky. To znamená, afghánská vláda by dříve nebo později padla. Samozřejmě tady se míchají dvě roviny. Jedna je nějaká vojenská, jedna je otázka nákladů, protože třeba jenom Američané do toho už poslali bilion dolarů, bilion dolarů dali do té války, do té své přítomnosti, a to nemluvíme o OSN i třeba o Češích a ta dále. Druhá věc je samozřejmě politická. Já sám na to nedokážu odpovědět. Ano, možná by stálo za to se stáhnout, protože zkrátka naše přítomnost tam ničemu nepomáhá a možná naopak generuje násilí. Zase si můžu ale sám namítnout, no, jo, ale my jsme Afghánce do toho uvrtali, my jsme jim tam prosadili nějaký volební systém, my jsme jim tam teď dovezl snímače otisků prstů, mají biometrické volby, pokročilejší než my tady v ČR, aby se nedalo podvádět a tak dále.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A najednou by ty výsledky voleb nebyly jaksi akceptovány, vládl by tam někdo úplně jiný...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Nebyly by akceptovány. A my prostě tím, že jsme se tam takto silně angažovali, tak také za tu zemi máme určitou spoluodpovědnost. To znamená, říci si, teď už se nám to nevyplatí, jedem domů, to by asi také nebylo fér a z dlouhodobého hlediska by to určitě podkopalo kredibilitu Západu, pokud ještě nějakou má vzhledem ke svému širšímu angažmá ve světě...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Už bezmála měsíc se dozvídáme stále nové podrobnosti o vraždě saúdskoarabského novináře Džamala Chášukdžího na saúdskoarabské ambasádě v Turecku. Dosud se ale nenašlo tělo a neví se ani, kdo dal příkaz k vraždě. Rijád několikrát změnil svou verzi případu, nakonec připustil, že šlo o vraždu, a dokonce o předem naplánovaný čin. Popírá ale, že by k němu dalo pokyn nejvyšší vedení země. Saúdská Arábie oznámila, že zatkla 18 lidí podezřelých z činu. Nevydá je ale do Turecka, budou souzeni v Saúdské Arábii. Dá se věřit tom, že byli zatčeni ti praví?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Určitě mezi nimi jsou ti praví, ale asi to nejsou lidé, kteří o své vůli o takovém útoku sami rozhodli. Myslím si, že taková věc, byť asi nikdo nepředpokládal, že nakonec skončí takto zpackaná, že se to takto provalí před celým světem, že se bude v médiích řešit, jak zaživa panu Chášukdžímu řezali prsty a tak dále... To určitě nikdo nečekal, mysleli si, že v klidu zmizí ze světa, byť je to neuvěřitelné, že si to Saúdové asi takto představovali. Ale rozhodně to nebyla akce, kterou by odsouhlasili jenom šéfové nějaké tajné služby. Musel tam být někdo z nejvyššího vedení země. Ono se obecně má za to, že to byl korunní princ Mohamed bin Salmán nebo je s tím nejčastěji spojován. Já bych v tomto tak kategorický nebyl, byť se to nabízí jako velmi pravděpodobné, ale on to zrovna tak mohl být někdo jiný, kdo se pokoušel korunního prince poškodit a zdiskreditovat. Takže ty soudy by v tuto chvíli byly předčasné, ale určitě, pokud bychom hledali zadavatele toho zločinu, tak mezi těmi 18 asi nebude.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ty si o tom začal mluvit, že ta akce, jak se teď ukazuje, zjevně neprospěla princi Mohamedovi bin Salmánovi, protože on se prezentoval jako jaký si reformátor, což tuto jeho aktivitu tedy tato akce úplně smazala... Tak komu ještě mohlo něco takového prospět v Saúdské Arábii?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Teď budu opravdu spekulovat, to zdůrazňuji. Ale on, když se stal korunním princem, tak celá řada dalších princů z toho královského rodu Saúdů byla zákonitě odsunuta na vedlejší kolej. A mluvíme o monarchiích, které navenek vypadají velmi stabilně. Tam se i palácové převraty uskutečňují poměrně, řekl bych, civilizovaně nebo s nějakým tím dekorem arabských paláců. Bývají nekrvavé, ale přesto je tam boj o moc, který zůstává skrytý před veřejností. Takže si umím představit, že to může být součást nějakého boje o moc, ale zase se vracím k tomu, opravdu nelze vyloučit, že Mohamed bin Salmán (který, jak se ukazuje, je tak trochu megaloman, on je poměrně mladý, je mu 33, 34 let, je to člověk, který teď tu Saudskou Arábii fakticky řídí za svého velmi nemocného otce) zkrátka přecenil své síly, že je to jeho práce, jeho pokus jaksi odstavit člověka, který dříve sloužil tomu establishmentu a nyní ho začal špinit, očerňovat v západních médiích. Mám na mysli pana Chášukdžího. Takže nelze vyloučit ani tohle, že to mělo posloužit nejen odpůrcům korunního prince, ale i jemu samotnému s cílem upevnit moc, která je už teď poměrně veliká. A řeči o reformách – upřímně řečeno, já jsem jim nikdy moc nevěřil. To, že se západní novináři spokojili s tím, že vidí saúdské ženy řídit automobil, protože on jim povolil pořídit si řidičák a řídit letos v létě v červnu, tak to bylo sice hezké, ale to bylo skvělé PR cvičení.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Mohou chodit na fotbal...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Mohou chodit na fotbal, ale to vůbec nic nevypovídá o politických a hospodářských poměrech v Saúdské Arábii třeba.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Když mluvíme o těch politických poměrech v Saudské Arábii, nakolik je třeba soudnictví podobné tomu našemu? Jak si představit, jak v Arábii vnímají pojmy jako právo, spravedlnost? Dostává se ho všem občanům stejně? Je tam soudnictví stejné jako u nás?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Není určitě stejné u nás, ale je tam soudnictví. My sami vidíme, že náš systém má celou řadu vad na kráse. Můžeme se tady rozčilovat, že některý soudní proces trvá 15 let a tak dále, a stejně se člověk spravedlnosti nedobere. V tomto ohledu Saudská Arábie... Tam je daleko silnější prvek zase kmenové spravedlnosti, náboženského islámského práva v justici, což jsou koncepty, které hledají spravedlnost daleko rychleji než u nás. Takže potom se zase můžeme pobuřovat, že tam sekají lidem hlavy, zločincům veřejně, jsou tam občas ještě veřejné popravy, občas se tam stíná, že je tam trest smrti. Ten Salmán ale také nedává jen tak pro nic za nic. Někdy je zneužíván k politickým čelům, k likvidaci disidentů, jindy ale k zabíjení prznitelů malých dětí, vrahů, mnohonásobných zločinců, kteří obchodují ve velkém s drogami... A tady bych třeba připomněl, že kdyby Češi měli hlasovat dnes, co dělat s tím, kdo znásilní a zavraždí malou holčičku, jsem si jistý, že naprostá většina lidí by také žádala trest smrti, takže v tomto ohledu zase nebuďme pokrytečtí kritici. Prostě Saúdská Arábie je jiná, v mnoha ohledech je ten režim brutální, ale sami občas po stejných věcech voláme i pro naši společnost.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Britský nedělník Sunday Express informoval s odvoláním na přítele zavražděného novináře, že Chášukdží chtěl zveřejnit informace o tom, že Saudská Arábie v Jemenu použila chemické zbraně. Jak moc by mohla taková zpráva saúdskoarabskému režimu uškodit?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Upřímně řečeno, já jsem tu zprávu také zachytil. Ono nejde o chemické zbraně, ono jde o bílý fosfor, což není chemická zbraň. Je to látka, která se smí používat, ovšem nikoliv k útokům na lidi, ale k osvětlování bojiště, řekněme. A je to látka, kterou opakovaně používal třeba i Izrael proti Palestincům v Gaze. Když se řeklo, Izrael používá chemické zbraně, tak západní vlády řekly, ne, to není chemická zbraň, to si jenom Izraelci svítí na Palestince. Takže Saudská Arábie možná chystala podobné PR cvičení pro světovou veřejnost, možná to neprošlo. Ale každopádně, ta válka v Jemenu, když už o ní mluvíme, je silně problematická a s kauzou zavražděného novináře Chášukdžího má poměrně bizarní spojitost. Narazil jsem na to několikrát. My jsme viděli informace o zabití stovek a tisíců jemenských civilistů saúdskoarabským bombardováním. Vidíme děsivé fotografie extrémně podvyživených jemenských dětí, protože Saudská Arábie na tu zemi uvalila blokádu. A tak dále. Nic s námi nepohnulo, až teprve vražda novináře Chášukdžího najednou připoutala pozornost k počínání Saudské Arábie, a teprve teď se začíná mluvit i o té válce. Takže najednou dneska v posledních hodinách jsme slyšeli amerického ministra obrany a amerického ministra zahraničí, kteří najednou říkají, že by možná stálo za to zavést příměří, že by Saúdové konečně mohli přestat bombardovat hustě zalidněné oblasti. Takže bohužel nám nevadili bezejmenní jemenští kluci a holky zabití nebo zmrzačení, ale teprve prominentní novinář přitáhl pozornost k tomu, co Saudská Arábie tam dělá.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ta reakce Spojených států na vraždu Chášukdžího byla doteď vlastně opatrná. Žádají přehledné vyšetření vraždy, zatím odebrali víza asi 20 saúdským Arabům... Ale stále dodávají do Saúdské Arábie zbraně. Saudská Arábie je jejich spojenec. Mohlo by se něco tímto případem změnit? Mohla by ta vražda nějak zásadně změnit ty vztahy mezi Saudskou Arábií a Spojenými státy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Do určité míry ano. Saudská Arábie ztratila, řekněme, velkou část důvěryhodnosti. Skepse a výhrady tam byly vždy. Američané a Britové jsou součástí mimochodem – pomáhají Saudům v té vojenské akci v Jemenu. Takže výhrady tam k tomu byly, do jaké míry je správné takovou válku podporovat. Ale pořád byly přebity jakýmisi strategickými rozvahami. Těmi argumentuje i americký prezident Donald Trump, že prostě tam jsou vyhlídky na více než 100miliardové zbrojní dodávky, takže to skutečně Američané rušit nebudou, to jsme slyšeli. Ale ono se to mění, postupně může být takový malý dominový efekt. EU už zvažuje zbojní embargo na Saudskou Arábii, a dokonce i ČR se o víkendu ozvala. Ministerstvo zahraničí vydalo zprávu, že by stálo za to zvážit sankce nebo zákaz vývozu, ale nesmrtícího vojenského materiálu, což nám asi má nechat otevřená dvířka. Sice tam nebudeme moct dodávat munici, kterou ani nedodáváme, ale dál tam budeme asi dodávat nákladní automobily, kterými se tam potom ta munice bude převážet. Takže i ČR si konečně všimla, že podporuje poněkud podivné válečné dobrodružství rijádského režimu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Doteď jsme mluvili o Saudské Arábii, kterou Spojené státy považují za svého spojence. Teď budeme pro změnu mluvit o zemi, kterou považují za úhlavního nepřítele. Počátkem listopadu má začít druhá vlna sankcí, které prezident USA Donald Trump uvalil na Írán. Šéf Bílého domu se letos v květnu rozhodl vypovědět jadernou dohodu s Íránem, ve které se Teherán zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protipanských sankcí. Ta první vlna sankcí začala v srpnu, zaměřila se na finanční transakce, obchody s kovy, uhlím a nákupy komerčních letadel nebo automobilový sektor. A ta druhá vlna sankcí, ta se má teď hlavně zaměřit na ropný průmysl. Co udělala s Íránem ta první vlna sankcí? Co to udělalo třeba s íránskou měnou, s rijálem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ona padá už delší dobu, ona padá už od jara, a tohle ji samozřejmě zasáhlo ještě více. Tam jsou totiž dva efekty. Jeden jsou ty přímé americké sankce. Vlastně tři efekty. Další efekt je, že Američané se snaží k těm svým sankcím přimět i různé země světa, zejména rozvojové, ve smyslu, jestli chcete od nás Američanů nějakou pomoc, tak teď pomozte vy nám a spolu s námi blokujte Írán. A třetí efekt samozřejmě je psychologický dopad, že zkrátka řada firem se z Íránu stahuje, i z firem ze třetích zemí, z evropských automobilek a tak dále. Nominálně se jich ty sankce netýkají, ale než aby měly problémy na americkém trhu, tak raději samy odcházejí. Takže íránská ekonomika je už teď zasažená. Nicméně čeká se daleko větší asi dopad od těch ropných sankcí. Už v uplynulých měsících Írán ztratil zhruba třetinu vývozu ropy – v očekávání zkrátka těch sankcí řada zemí začala raději nakupovat jinde.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A je ropa pro Írán hlavní zdroj peněz? Je to tak?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Rozhodně je, oni vyvážejí 1,7; 1,8 milionů barelů denně – nejsou na světové špičce, ale patří k té špičce. A teď nejde ani tak o Američany, oni v podstatě íránskou ropu nenakupují ani teď, ale tam jde o to, že Američané se snaží i jiné státy světa přimět, aby od Íránců přestaly nakupovat, aby podpořily tu americkou politiku nula barelů z Íránu, žádná ropa se z Íránu dovážet nebude. Takže teď se třeba hodně mluví o Indii a o Číně, což jsou země, které ve velkém nakupují íránskou ropu, a Američané se je snaží přimět, aby tak nečinili, a v podstatě se vyjednává, odkud tyto země, které potřebují levnou ropu, ji můžou vzít odjinud. Takže se mluví o tom, že Američané těmto státům dají nějaké přechodné období – zařiďte si export nebo import odjinud. Mluví se o Saudské Arábii, ta si ráda přisadí proti Íránu, takže ta zvyšuje své exporty, aby nahradila ty íránské výpadky. Je tam ještě celá řada neznámých, abychom mohli vyhodnotit, jaké ty dopady budou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Existují od toho srpna, kdy začala ta první vlna sankcí, nějaká jednání, nějaké aktivity, které by vedly k uzavření té nové jaderné dohody s Íránem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
V tuto chvíli nikoliv, ale to je vlastně důležitý prvek, čeho chtějí Američané dosáhnout. Oni jednu dohodu vypověděli, zatímco ostatní světové mocnosti na ní stále trvají, stejně jako íránský režim, a Američané říkají, my chceme dosáhnout toho, aby Írán co nejvíce vykrvácel a byl poté donucen uzavřít s námi dohodu novou, a to daleko lepší pro nás. Podle mého názoru se tam trošku zapomíná na íránskou mentalitu, kdy jestliže Íránci v dobré víře o něčem tři roky jednali, pak to ještě za administrativy Baracka Obamy podepsali, ta vláda, prezident Rúhání, čelila velké kritice: Jak to, že jste přistoupili na nějaký kompromis se Západem? Teď ten Západ, vlastně Američané tu dohodu vypověděli... Tak ti íránští, řekněme, umírnění politici, kteří chtěli dialog se Západem, tak jsou teď v koutě, protože ti jejich kritici řeknou, vy jste si prosadili dohodu a kde skončila?  Nastoupil Trump a dohodu roztrhal jako bezcenný cár papíru. Takže Íráncům se bude teď velmi těžko prosazovat něco nového, navíc ještě pro ně daleko méně výhodného.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ono to zatím vypadá, že nejsou příliš ochotni. Četla jsem takový titulek, který říkal, starejte se o sebe, ze strany Íránců. Tak je to v této fázi?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Určitě. Tam je určitý vzdor, co nám má co Amerika diktovat v tomto směru, a jsou zajímavé úvahy, že Íránci teď mohou lavírovat, že si mohou říci, že to vydrží nějaký čas a vydrží to do příštích prezidentských voleb v Americe, kdy po Donaldu Trumpovi možná přijde někdo úplně jiný, z pohledu Íránu vstřícnější.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Mají ty sankce dopad i na vnitřní politiku Íránu? Mění se tam nějak pohled? Vzniká tam třeba opozice proti tomu současnému vedení?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ta tam samozřejmě byla vždycky. Pochopitelně ty sankce paradoxně zatápějí tomu liberálnímu prezidentovi, tomu liberálnímu táboru. To tam je vždycky takové paradox a problém v Íránu, že oni jsou zkrátka kritizováni těmi jestřáby, těmi konzervativními proudy, které jsou mimochodem daleko nepřátelštější vůči Západu, vůči okolnímu světu, takže ty jsou teď na koni, a Západ, Donald Trump jim paradoxně pomáhá likvidovat ten liberální tábor, s nímž by se dalo mnohem lépe mluvit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
EU tentokrát ty sankce Spojených států odmítla, nepřipojila se k nim. Jak důležité to pro Írán je?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Írán na to hodně sází a Írán se snaží svým způsobem i Západ vydírat. My jsme viděli, že už EU schválila finanční injekci – několik desítek milionů eur poslat vlastně do Íránu a pomoct tamní ekonomice ty americké sankce ustát. Protože co hrozí? Čeho se Západ, Rusko a Čína bojí? Že ve chvíli, kdy Írán řekne, tak i my od té dohody ustupujeme, tak už nebudou Íránci dodržovat to, co je tam teď, že se tam smí uran obohacovat na necelá čtyři procenta, že tam neustále jezdí inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Írán zatím všechny své jaderné závazky plní. Ve chvíli, kdy ustoupí od té dohody, tak žádné závazky mít nebude a bude si moct dělat, co chce. Bude moci obohacovat uran, jak chce, bude moci shromažďovat palivo, přepracovávat ho a tak dále. Toho se Západ bojí, a proto tam radši posílá peníze a snaží se i své vlastní západní firmy motivovat, aby z íránského trhu neodcházely.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
To říká na závěr pořadu ‚Jak to vidí‘ Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za to, že jste přišel. Na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Díky za pozvání.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bud komentátor Televize Seznam a bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek. Na slyšenou se těší Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.