Bonsaj tvarujeme nůžkami, drátky a podle své představivosti
Bonsaje si svým neotřelým půvabem získaly a získávají mnoho obdivovatelů. Symbolizují Japonsko, ale první zmínky o bonsajích pocházejí z Číny z dob přelomu letopočtu. Do Japonska se dostaly až v 6. století.
V Evropě se první exempláře objevily koncem 19. století, ale bonsajistika se tu rozšířila až po druhé světové válce.
Japonci umění tvarovat bonsaje zjednodušili
Čínské pojetí totiž bylo dosti složité, s krajinnými prvky. Dlouhou bonsajistickou tradici mají též v Koreji, Vietnamu, Indonésii a na Tchaj–wanu. Díky samostatnému vývoji a jiným klimatickým podmínkám mají bonsaje z těchto zemí odlišný vzhled.
Jak stromek ořezávat?
Nejjednodušší úpravou je vybrat pěkné, pravidelně rozložené kosterní větve a vystříhat zahušťující větvičky. Větévky zohýbáme drátky do libovolného tvaru a zaštípneme terminál. Snažíme se dát bonsaji podobu starého malebného stromu. Práce s drátem je snazší v době, kdy stromek nemá listy. Bonsajistické drátky a náčiní koupíme ve specializovaném obchodě. Koruny drátujeme odspodu, s tím že síla drátu se postupně ztenčuje s přibývající sílou větviček.
Pro stromky se vypravte třeba do přírody
Stromky, které si přineseme z přírody, bychom měli vyrýt brzy na jaře, nebo na podzim po opadu listů. Stromek musí mít co největší kořenový bal a co nejméně poškozené kořeny. Potrhané kořeny zastříhneme a stejně zasáhneme do korunky. Takto přinesené stromky vždy vysadíme nejprve do volného, lehce přistíněného záhonu na zahradě. Stromek ze zahradnictví můžeme hned začít tvarovat v korunce střihem i drátováním.
Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka