Biedermeier
Umělecký směr a životní styl první poloviny 19. století, typický pro měšťanskou kulturu německy mluvících zemí, naši vlast v to počítaje. Název biedermeier souvisí s komickou postavičkou, kterou vymyslel jeden německý spisovatel.
Po napoleonských válkách nastala doba nesvobody, takzvaného metternichovského absolutismu. Biedermeier představoval únik od politického života k idyle rodinného krbu.
Měšťané si zdobili svá hnízdečka polstrovaným nábytkem a porcelánem, malíři malovali portréty a zátiší, hudba byla sladká a líbivá, do divadla se chodilo na hry Franze Grillparzera a Johanna Nepomuka Nestroye.
Kde se slovo biedermeier vlastně vzalo?
Poprvé slovo použil v roce 1848 německý spisovatel Joseph Victor von Scheffel v mnichovském časopise Fliegende Blätter, česky Létající stránky.
Vymyslel si dvě postavičky – pana Biedermanna a pana Bummelmayera – a psal o nich humorné básničky. Z těchhle dvou pánů dal dohromady jednoho, a tak vznikla komická figurka omezeného veršotepce Gottlieba Biedermeiera.
Minilekce němčiny: bieder znamená dobrý, počestný, poctivý občan, ale taky šosácký, maloměšťácký, konzervativní sty anebo naivní, prostoduchý, přihlouplý. No a Maier je časté německé příjmení, něco jako náš Novák.
Takže česky je Gottlieb Biedermeier něco jako Bohumil Počestný-Novák. Tahle postava měla karikovat jednoduchost, touhu nevyčnívat a starat se jen o své záležitosti.
I my Češi jsme měli své biedermeierovské autory: Václava Klimenta Klicperu, Josefa Kajetána Tyla a hlavně Magdalenu Dobromilu Rettigovou.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.